Vilemína Dörnbergská

Vilemína byla dcerou bývalého pruského viceprezidenta a ředitele královské komory Braniborska-Ansbaška, barona Arnošta Jindřicha Konráda Bedřicha von Dörnberga (1769–1828) a jeho manželky baronky Vilemíny Sofie Jindřišky Maxmiliány von Glauburg (1775–1835). Měla dva starší sourozence, bratra hraběte Arnošta Bedřicha von Dörnberga (1801–1878) a jednu sestru, hraběnku Sofii von Pückler-Limpurg (1795–1854).

Vilemína se 24. srpna 1828 v Řezně provdala za Maxmiliána Karla, 6. knížete z Thurnu a Taxisu, čtvrté dítě Karla Alexandra, 5. knížete z Thurnu a Taxisu a jeho manželky vévodkyně Therese Meklenbursko-Střelické. Vilemína a Maxmilián Karel měli pět dětí:

• Princ Karel Vilém z Thurnu a Taxisu (14. dubna 1829 – 21. července 1829)
• Princezna Teresa Matylda z Thurnu a Taxisu (31. srpna 1830 – 10. září 1883) ⚭ vévoda Karel Alfréd August Konstantin von Beaufort-Spontin
• Maxmilián Antonín Lamoral, dědičný kníže z Thurnu a Taxisu (28. září 1831 – 26. června 1867) ⚭ vévodkyně Helena Bavorská
• Princ Egon z Thurnu a Taxisu (17. listopadu 1832 – 8. února 1892) ⚭ Viktorie Edelspacherová de Gyorok
• Princ Teodor z Thurnu a Taxisu (9. února 1834 – 1. března 1876) ⚭ baronka Melánie von Seckendorff

Vilemínina rodina, rod Dörnbergů, byla protestantská hesenská šlechtická rodina a podle zákonů knížecího rodu Thurn-Taxisů z roku 1776 nebyla rovnocenná rodině jejího manžela. Přes urputný odpor členů knížecího rodu, zejména matky Maxmiliána Karla Therese, se oba vzali.[1]

Vilemínin bratr, baron Arnošt Bedřich von Dörnberg (1801–1878), se stal vedoucím thurn-taxiské administrativy a 21. února 1865 byl ve Vídni povýšen do titulu Graf von Dörnberg (hrabě z Dörnbergu).

V roce 1834 Vilemína onemocněla při jízdě na koni na zámku Chroustovice, jednom z mnoha panství, které v Čechách vlastnili Thurn-Taxisové. Začátkem roku 1835 odjela do Norimberku na homeopatickou léčbu u Dr. Reutera. Vilemína doufala, že léčba obnoví kvalitu jejího života. Dne 14. května 1835 však zemřela.