Vila Josefa Filipa

V letech 1929–1930 si manželé Josef a Ludmila Filipovi na Barrandově postavili vilu podle návrhu architekta Aloise Houby. K roku 1937 zde měl adresu bratr Josefa Oldřich Filip a jeho manželka Jitka.

Josef Filip se s Václavem M. Havlem přátelil již od dob studií na obchodní škole. Později se v Národní bance stal ředitelem devizového oddělení. Pro jeho činnost v zednářské lóži jej roku 1944 zatklo gestapo. Byl také aktivní v odboji, což zůstalo utajeno. V prosinci téhož roku při jeho návštěvě v Petschkově paláci byla zadržena také jeho žena a jejich dvě dcery zůstaly až do konce války ve vile samy se svou babičkou.

Po skončení války odešel Josef Filip z Národní banky do invalidního důchodu. Spolupracoval se švýcarskou firmou Longines, která vyráběla hodinky. Po nuceném vystěhování z Barrandova v září 1952 žila rodina nejdřív v Rumburku, poté v Černošicích v domku a později v hausbótu postaveném otcem.[1]

Ludmila Filipová, rozená Syllabová, byla dcerou MUDr. Ladislava Syllaby, osobního lékaře a přítele prezidenta Masaryka, a sestrou lékaře Jiřího Syllaby.

Dům na půdorysu písmene „L“ má plochou střechu, v místech setkání obou ramen je oblé schodiště. Tento schodišťový rizalit byl původně prosvětlen oblou prosklenou stěnou. Z uličního průčelí vystupuje přístavba garáže, na kterou navazuje vstup do domu krytý portikem. Při ulici je vila dvoupodlažní s minimem oken, směrem do zahrady třípodlažní. V zahradní části jsou hlavní obytné místnosti a je sem orientováno východní průčelí domu. Průčelí původně symetricky členila sestava špaletových oken. Pravoúhlý arkýř v prvním patře jižní části průčelí byl prosklený pásovým oknem. Jeho střechu tvořila pochozí terasa.