Vila Eliška

Vila Eliška; /původně vila Rosenfeld/
	stav v listopadu 2020
Účel stavby
	původně penzion rodiny Rosenfeld; nyní lázeňský hotel
Základní informace
Architekt	neznámý[1]
Výstavba	1896[1]
Přestavba	1911–1912 přístavba; 1920 přístavba
Stavitel	Karl Heller (1912 přístavba)[1]
Stavebník	Leopold Rosenfeld[1]
Další majitelé	1911 Marie Rosenfeld; 1920 Hans a Elisabeth Wiederer; 1924 Elisabeth Rosenfeld a Richard a Pavla Neumann; 1930 Paula, Walter a Elisabeth Neumann; 1935 Karoline Baier, dr. Robert a Leopoldine Müller; po 1945 Ministerstvo obrany ČR
Současný majitel	Eliška Karlovy Vary s. r. o.[2][3]
Poloha
Adresa	Westend, Karlovy Vary, Česko
Ulice	Krále Jiřího 972/2a
Souřadnice	50°13′27,72″ s. š., 12°52′30,06″ v. d.
	Vila Eliška, Karlovy Vary Vila Eliška, Karlovy Vary, Česko
Další informace
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Eliška, původně vila Rosenfeld, později přejmenována na vilu Elisabeth, stojí v ulici Krále Jiřího 2a, č. p. 972, ve čtvrti Westend v Karlových Varech. Byla postavena v roce 1896.

Historie

Vznik 1896

Ve vznikající vilové čtvrti Westend v tehdejší ulici Eduard Knoll-Strasse, dnes Krále Jiřího, zakoupil dne 24. srpna 1893 za 33 tisíc zlatých jednu z vytyčených parcel Leopold Rosenfeld. Již v roce 1896 zde měl postavenu vilu, kterou nazval svým jménem – vila Rosenfeld.[1][4]

Vzhledem k tomu, že po druhé světové válce objekt sloužil jako vojenská nemocnice, nedochovala se původní plánová dokumentace a není tedy známo ani jméno autora projektu. Časově i výrazově však stavba navazuje na sousední vilu Schäffler (později přejmenovánu na Chopin).[4]

Dvoupatrový objekt byl postaven na pravidelném obdélném půdorysu s výrazným asymetrickým řešením a doplněn lodžiemi, balkony, pavlačemi, arkýři a věžicemi. Reprezentační vstup byl původně situován směrem do Sadové ulice. Arkádovou lodžii podpíraly toskánské sloupy s klasickým schodištěm saly terreny. Objekt byl zastřešen pomocí štítů a bohatého hrázdění.[1][4]

Přístavba 1911–1912

V letech 1911–1912 přistavěl architekt a stavitel Karl Heller pro Marii Rosenfeld nové koupelny.[1][4]

Podkroví 1920

V roce 1920 došlo k další větší přístavbě. Bylo upraveno zejména podkroví pro další majitele, jimiž se stali Hans Wiederer a Elisabeth Wiederer, rozená Rosenfeld. Střechy byly přebudovány na mansardové a pod nimi byly zřízeny nové místnosti osvětlené vikýři s trojúhelnými frontony. Touto přestavbou byly s hrázděnými štíty odstraněny i hrázděné konstrukce podkroví, čímž objekt získal i nový vzhled. Též v této době došlo k jeho přejmenování na vilu Elisabeth.[1][4]

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století se několikrát proměnili majitelé. Roku 1924 to byli Elisabeth Rosenfeld a Richard a Pavla Neumannovi, v roce 1930 byli zapsáni Paula, Walter a Elisabeth Neumanovi a roku 1935 Karoline Baier, dr. Robert a Leopoldine Müllerovi.[1]

Současnost

Nároží do Sadové ulice (pohled od východu)

Detail průčelí do Sadové ulice

Po druhé světové válce v rámci vyvlastnění soukromého majetku byl dům přejmenován, resp. došlo k počeštění výrazu Villa Elisabeth na vilu Eliška. Dům měl nějaký čas národní správkyni Marii Hrbkovou, která inzerovala „odborné masáže v domě“.[1]

Objekt později převzala vojenská správa a provozovala ve vile vojenskou nemocnici. Ta brzy získala po odborné stránce velmi dobrou pověst.[1]

Po sametové revoluci v roce 1989 se vila Eliška stala soukromým lázeňským hotelem.[1]

Díky úpravám, hlavně těm ve dvacátých letech a po druhé světové válce, se v interiéru vily nezachovalo mnoho původních prvků. Ve vestibulu se dochovaly niky s mušlemi v konchách. Zachovaná jsou i schodišťové kované zábradlí a štuková zrcadla na stěnách. Z uměleckořemeslných prvků zůstaly pouze vstupní dveře s historizujícím dekorem.[4]

V současnosti (únor 2021) je vila evidována jako objekt občanské vybavenosti ve vlastnictví společnosti Eliška Karlovy Vary s. r. o.[2][3]

Odkazy

Reference

HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Vila Eliška, s. 146.
Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-12 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.
Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 972. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-12].
ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Vývoj vilové čtvrti „Westend“, s. 53–54.

Literatura

HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. S. 146.
ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. S. 53–54.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu vila Eliška na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[KV_domy-1] HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Vila Eliška, s. 146.

[ČÚZK-2] Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-12 [cit. 2021-02-12]. Dostupné online.

[KN-3] Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 972. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-12].

[Westend-4] ZEMAN, Lubomír. Karlovarský Westend. Karlovy Vary: Karlovarské muzeum v Karlových Varech v edici Dějiny a příroda Karlovarska, 1998. 276 s. ISBN 80-238-4494-6. Kapitola Vývoj vilové čtvrti „Westend“, s. 53–54.