Vilém z Moerbeke

Vilém z Moerbeke (latinských podob jeho jména je více, častá je např. Guillelmus de Moerbeke) se narodil asi v roce 1215 ve vesnici Moerbeke (dnes v Belgii); zemřel v roce 1286 v Korintu. Silně ovlivnil intelektuální život 13. století jako překladatel z řečtiny. Překládal především Aristotela. Byl dominikánem, přátelil se s Tomášem Akvinským a Witelonem.

Vilém z Moerbeke
Narození1215
Moerbeke
Úmrtí1286 (ve věku 70–71 let)
Korint
Povolánípřekladatel, kněz, spisovatel a filozof
Nábož. vyznáníkatolická církev
Funkcekatolický arcibiskup (od 1278)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Z jeho života není příliš mnoho známo. Narodil se ve vesnici Moerbeke, patrně vstoupil do dominikánského řádu v Lovani již jako mladý muž. Cestoval do Řecka; patrně byl členem dominikánského konventu, který byl založen v Thébách nejpozději v roce 1253. Okolo roku 1271 se Vilém nachází na papežském dvoře ve Viterbu, kde působí jako zpovědník a kaplan papeže. U papežského dvora zůstal až do roku 1278, kdy byl jmenován arcibiskupem v Korintě (nově vzniklá diecéze v Argolidě, založená po 4. křížové výpravě). Zde také roku 1286 umírá. Informace o jeho životě se často zakládají na kolofónech rukopisů s překlady, které vytvořil.

Dílo

Byl nejslavnějším a nejplodnějším ze středověkých překladatelů Aristotela. Jako první překladatel přeložil tato díla:

  • De motu animalium (O pohybu živočichů)
  • De progressu animalium
  • Politica (Politika)
  • Poetica (Poetika)

Vytvořil nové překlady těchto spisů:

  • Categoriae (Kategorie)
  • De interpretatione (O vyjadřování)
  • De caelo (O nebi)
  • Meteorologica
  • Rhetorica (Rétorika)
  • De animalibus

Revidoval překlady těchto textů:

  • Analytica Posteriora (Druhé analytiky)
  • Sophistici elenchi (O sofistických důkazech)
  • Physica (Fyzika)
  • De anima (O duši)
  • Parva naturalia (Malá přírodovědecká pojednání)
  • Metaphyphysica (Metafyzika)

Dále přeložil následující spisy:

  • Pseudo-Aristotelés - De coloribus
  • Simplikios - komentáře ke Kategoriím a k De caelo
  • Ammonios - komentář k Perihermenias
  • Alexandr z Afrodisiady - komentář k Meteorologica a k De sensu
  • Filoponos - komentář k De anima (III. kniha)
  • Themistios - komentář k De anima
  • Proklos - Elementatio theologica (výtah z tohoto textu obíhal na západě pod názvem Liber de causis a byl někdy připisován Aristotelovi)

Pomineme-li logické texty, jejichž překlad již existoval dříve, byly Vilémovy překlady používány jako standardní text Aristotelova díla ještě i v renesanci.[1]

Odkazy

Reference

  1. Vše podle DOD, Bernard G. Aristoteles latinus, s. 62-64.

Literatura

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.