Viktor Ravasz

V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929.[4] Podle údajů k roku 1929 byl veřejným notářem v Levicích.[5]

Roku 1923 byl jedním ze čtyř místopředsedů strany a v roce 1926 byl zastoupen v pětičlenném direktoriu, které řídilo Hlinkovu stranu po dobu, kdy byl Andrej Hlinka na zahraniční cestě.[6]

Později přešel do horní parlamentní komory. V parlamentních volbách v roce 1935 získal za Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu (respektive za širší opoziční alianci Autonomistický blok) senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do jeho zrušení v roce 1939.[7] V roce 1935 se objevily spekulace, že byl součástí frakce, která se postavila proti Andreji Hlinkovi. V září 1935 byl vyloučen ze strany a kvůli praxi vázaného mandátu mu hrozilo zbavení senátorského křesla. Ravasz se od své frakční činnosti distancoval a mandát mu byl zachován. Do opozice proti Hlinkovi byl zapojen i jeho bratr Štefan Ravasz.[8]

Za tzv. slovenského štátu byl zvolen za předsedu poradního sboru Státní rada Slovenské republiky.[9] Po válce byl československými úřady zatčen, ale pak bez soudu propuštěn na svobodu.[10]