Vidolice

Vidolice (německy Widelitz) jsou malá vesnice, část obce Pětipsy v okrese Chomutov. Nachází se asi 2 km na západ od Pětipes. V roce 2009 zde bylo evidováno 8 adres.[2] Vidolice leží v katastrálním území Pětipsy o výměře 5,09 km².[3] Vesnicí protéká Vintířovský potok.

Vidolice
Dům čp. 22
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecPětipsy
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°19′24″ s. š., 13°19′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel10 (2011)[1]
Katastrální územíPětipsy (5,09 km²)
Nadmořská výška279 m n. m.
PSČ431 53
Počet domů6 (2011)[1]
Vidolice
Další údaje
Kód části obce119580
Zaniklé obce.cz19383
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Antonín Profous odvozuje pojmenování vesnice ze spojení ves lidí Vidolových. V průběhu dějin je vesnice uváděna například ve tvarech a spojeních in Vidoliczich (1383), Vidovice (1518), w Widoliczych (1545), Wiedolicz (1618), Wiedelycze (1654) nebo Widelitz (1846).[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1383, kdy pravděpodobně patřila vladykům z nedalekých Zahořan. Další záznamy z roku 1455 uvádí vesnici v majetku Chotka z Vojnína a v roce 1505 patřila rodu Raberů z Brus. Raberové přišli po stavovském povstání o část majetku včetně Vidolic.[5] Vesnici v roce 1623 koupil od královské komory Ferdinand z Naragolu a připojil ji k vintířovskému panství.[6]

Berní rula z roku 1654 ve vesnici uvádí čtyři sedláky, čtyři chalupníky a dvě rodiny, které žily na obecním majetku. Jedna selská usedlost byla zpustlá, a proto byla připojena k panskému majetku. Zbývající sedláci dohromady obhospodařovávali 105 strychů půdy, měli šest potahů, pět krav a třicet prasat. Majetky chalupníků byly mnohem menší.[7]

Jeden kilometr jižně od vesnice byl od první poloviny 19. století hnědouhelný důl Kazimír. Do jeho uzavření v roce 1873 se v něm vytěžilo asi třicet tisíc tun uhlí. Další důl Jan vybavený parním strojem se nacházel mezi Vidolicemi a Pětipsy. Jeho dolová míra byla propůjčena již v roce 1808 S. Sieglovi a od roku 1838 patřil knížeti Windischgrätzovi, majiteli vintířovského panství. Produkce dolu se do roku 1848 odhaduje na dvacet až padesát tisíc tun uhlí. Potom byl provoz kvůli požáru přerušen a posledním majitelem se stal L. Langhans, který nechal důl v 60. letech 19. století uzavřít.[8]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 137 obyvatel (z toho 70 mužů). Kromě sedmi Čechů byli německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 zde žilo 151 obyvatel, kteří byli s výjimkou jedenácti Čechů německé národnosti a všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[11][12]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 13316814415715713715162563025122310
Domy 2224252525262620.107356
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Pětipsy.

Narodil se zde malíř, grafik a ilustrátor Josef Liesler (19122005).

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2015-10-09 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2014-05-21 [cit. 2015-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-27.
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (díl IV. S–Ž). Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 540.
  5. BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Vidolice, s. 201–202.
  6. ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Vintířov – starý zámek, s. 513.
  7. VALEŠ, Vladimír. Pětipsy, Vidolice a Račetice. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2002. 40 s. Kapitola Vidolice, s. 26–29.
  8. BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 148, 149.
  9. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
  10. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I.. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 134.
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381.
  12. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.