Victor Weiss von Starkenfels

Byl synem rakouského státního rady,[1] podle jiného zdroje byl jeho otec policejním ředitelem.[3] Victor studoval filozofii ve Vídni a pak absolvoval Orientální akademii ve Vídni. Nastoupil na rakouský konzulát do Bukurešti. Od roku 1842 byl pomocným tlumočníkem, od roku 1845 legačním komisařem a v roce 1847 se stal legačním tajemníkem na rakouském vyslanectví v Aténách. V letech 1850–1853 zastával post generálního konzula v italském Janově, pak byl rakouským legačním radou v Konstantinopoli. Překládal z orientálních jazyků.[1]

V roce 1862 odešel do penze a zapojil se do politického života. Byl iniciátorem založení Katolického lidového spolku pro Horní Rakousy.[1] Byl zakladatelem tohoto spolku, jehož prvním předsedou se na jeho návrh stal Heinrich Brandis.[4] V roce 1874 z něj ale Weiss vystoupil.[1] V otevřeném dopise veřejnosti pak vysvětlil, že důvodem odchodu jsou neshody s Brandisem[4] a odklon spolku od programových zásad. Hornorakouští poslanci za Stranu práva (mj. děkan Albert Pflügl) ho následně vyzvali ke složení mandátu v Říšské radě.[5]

V roce 1870 kandidoval na poslance Hornorakouského zemského sněmu.[1] Na sněm byl zvolen roku 1871.[2] Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Horních Rakousích, obvod Schärding, Engelszell, Eferding atd.[6] V roce 1873 se uvádí jako Victor Weiss von Starkenfels, legační rada, bytem Linec.[7] V roce 1873 zastupoval v parlamentu opoziční blok.[8] V roce 1878 zasedal v poslaneckém Hohenwartově klubu (tzv. Strana práva, která byla konzervativně a federalisticky orientována).[9] Patřil mezi hlavní postavy Strany práva a podílel se na jejím programovém vymezování. V roce 1873 napsal studii Die österreichische Rechtspartei a téhož roku i Kleiner politischer Katechismus den österreichischen Rechtspartei.[1] Ve volbách roku 1879 kandidoval, ale nebyl zvolen. Stáhl se pak z aktivní politiky.[2]

Zemřel v prosinci 1886.[2][3]