Viktor Skumin

Viktor Skumin[1] se narodil 30. srpna 1948 v Penzenská oblast, RSFSR, kde jeho otec - Andrew Skumin byl důstojník KGB. Po narození se rodina přestěhovala do města Kazaně, kde byl jeho otec jmenován do funkce předsedy vojenského tribunálu z vnitřních vojsk na Volze vojenského okruhu. Rodina se mnohokrát přestěhovala z jednoho města do druhého, kde byl Andrew Skumin jmenován na nové místo. Jednalo se zejména o města Penza, Čeljabinsk a Petrozavodsk. Z tohoto důvodu studoval v různých vzdělávacích institucích.[2]

Skumin studoval medicínu na Charkovské národní lékařské univerzitě. Historie vyšší lékařské fakulty v Charkově je více než 200 let dlouhá a úzce souvisí s historií Vasilijské karazinské národní univerzity v Charkově , protože pochází z její lékařské fakulty. Univerzita - jedna z nejstarších univerzit Ruské říše a Sovětského svazu - byla založena v roce 1804, dekret o jejím založení podepsal ruský imperátor Alexandr I. Pavlovič a v té době byly schváleny první stanovy univerzity. Na univerzitě v Charkově byly stanoveny vysoké vědecké standardy. Jeho historie je spojena se jmény laureátů Nobelovy ceny - Lev Landau, Simon Kuznets, Ilja Mečnikov - a dalšími významnými vědci. Skumin absolvoval lékařskou univerzitu v roce 1973 s diplomem s vyznamenáním. V roce 1968, když byl ještě studentem medicíny, navrhl termín Kultura zdraví (rusky: Культу́ра Здоро́вья ), který se rozšířil. Hlavním úkolem Kultury zdraví je implementovat inovativní zdravotní programy, které podporují holistický přístup k tělesné, duševní a duchovní pohodě.[3]

V letech 1976 až 1980 Skumin studoval psychologické a psychiatrické problémy kardiochirurgie pod vedením Mykole Amosova, zakladatele a prvního ředitele Kyjevského institutu kardiovaskulární chirurgie. Poprvé v USSR tento ústav začal provádět chirurgickou léčbu srdečních vad (od roku 1955), ústav začal provádět operace kardiopulmonálním bypassem (od roku 1958) a náhradou mitrální chlopně (od roku 1963). V roce 1961 byl Amosov oceněn Leninovou cenou za chirurgii.[4] V roce 1978 Viktor Skumin popsal novou nemoc, Skuminův syndrom.[5] Zavedl metodu psychoterapie a sebezdokonalování založenou na optimistickém autosugesci pro psychologickou rehabilitaci kardiochirurgických pacientů (1979).[6]

Viktor Skumin je ženatý. Má dva syny - Andreje a Maxima, vnučku Alici a vnuka Alexeje.

Viktor Skumin ve věku 72 let

Od roku 1990 do roku 1994, Skumin zastával pozice profesora předsedou psychologie a pedagogiky a profesorem předsedou tělesné výchovy a zdravého života na Charkovské státní akademii kultury . Skumin dokončil výzkum teoretických a praktických otázek kultury zdraví, který rozvíjel po celou dobu své vědecké a pedagogické činnosti. Tyto metody zavedl ve výcvikovém kurzu pro studenty Akademie: Základy kultury zdraví. Jeho vědecké a pedagogické dílo Skumin se spojuje se sociální aktivitou. V roce 1994 byl zvolen do funkce prezidenta-zakladatele Mezinárodní sociálního hnutí „Ke Zdraví prostřednictvím Kultury“ (anglicky World Organisation of Culture of Health - WOCH). Erb WOCH obsahuje symbol Agni-jóga.[2]

Victor Skumin vyvinul theosofický koncept duchovní evoluce a v roce 1990 navrhl klasifikaci Homo spiritalis (lat.: duchovní člověk), šesté kořenové rasy, sestávající z osmi podras: HS0 Anabiosis spiritalis, HS1 Scientella spiritalis, HS2 Aurora spiritalis, HS3 Ascensus spiritalis, HS4 Vocatus spiritalis, HS5 Illuminatio spiritalis, НS6 Creatio spiritalis, HS7 Servitus spiritalis.[7]

Viktor Skumin napsal několik beletristických knih a také eseje. Je autorem hudby a textů několika písní. Mezi nimi hymna „Ke zdraví prostřednictvím kultury“. Tato hymna se skládá ze čtyř slok. Velká písmena každé ze čtyř slok tvoří slovo Agni. V roce 1995 se Skumin stal prvním šéfredaktorem časopisu To Health via Culture. Tento časopis obdržel mezinárodní standardní sériové číslo (ISSN) 0204-3440.[8] Hlavními tématy časopisu jsou šíření myšlenek kultury zdraví, celostní medicíny a roerichismu. Organizace má také vlastní vydavatelství („Ke zdraví prostřednictvím kultury“). Skumin napsal mnoho knih a článků na různá lékařská a duchovní témata, která obhajovala holistický přístup ke zdraví. Je autorem nebo spoluautorem řady ilustrovaných knih o kultuře zdraví, Agni-józe a Roerichismu.[9]

• Agni-jóga