Victor Kraus
Victor von Kraus, též Viktor von Kraus (2. listopadu 1845[1][2] Praha[1][2] – 3. listopadu 1905 Vídeň[2][3]), byl rakouský pedagog a politik německé národnosti rodem z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady, počátkem 20. století předseda spolku Deutscher Schulverein.
Dr. Victor Kraus | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1883 – 1897 | |
Předseda Deutscher Schulverein | |
Ve funkci: 1905 – 1905 | |
Předchůdce | Moritz Weitlof |
Nástupce | Gustav Gross |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana (Sjednoc. levice) Deutschnationale Vereinigung Německá lidová str. |
Narození | 2. listopadu 1845 Praha Rakouské císařství |
Úmrtí | 3. listopadu 1905 Vídeň Rakousko-Uhersko |
Rodiče | Felix von Kraus |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Působil jako gymnaziální profesor ve Vídni.[1]
Narodil se v Praze[2][1] (v nekrologu v deníku Bohemia se ovšem píše, že byl rozen v Opavě[3]). Vystudoval Vídeňskou univerzitu. V roce 1867 také studoval na Berlínské univerzitě. Roku 1868 se stal učitelským čekatelem a roku 1870 řádným profesorem dějepisu a zeměpisu na gymnáziu ve vídeňském Leopoldstadtu. Během prusko-francouzské války sloužil v polním lazaretu a získal za to pruské vyznamenání.[2] Ve válce přišel o oko.[3] Po návratu do Vídně se angažoval v německých národoveckých organizacích a roku 1880 byl jedním z šesti zakladatelů spolku Deutscher Schulverein, zaměřeného na podporu německého školství, zejména v národnostně smíšených regionech Předlitavska. Stal se jeho prvním místopředsedou.[2] Do jeho referátu spadala velká část Čech.[3]
Působil taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1883 za kurii městskou v Štýrsku, obvod Hartberg, Feldbach, Fürstenfeld, Weiz, Gleisdorf atd. poté, co zemřel poslanec Oskar Falke. Slib složil 4. prosince 1883. Mandát zde obhájil v řádných volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[4] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako rytíř Dr. Victor von Kraus, gymnaziální profesor, bytem Vídeň.[5]
V roce 1883[6] i po volbách roku 1885 se uvádí coby člen klubu Sjednocené levice, který utvořilo několik ústavověrných politických proudů liberálního a centralistického ražení.[7] Byl předsedou klubu Pokrokové strany v Leopoldstadtu. Na Říšské radě se zabýval hlavně školskými tématy. Vystupoval proti obnovování konfesijního charakteru školství a podporoval moderní pedagogické metody.[2]
V roce 1890 se uvádí na Říšské radě jako poslanec nacionalistického klubu Deutschnationale Vereinigung.[8] V roce 1894 je již uváděn jako člen Německé lidové strany.[9] Ve volbách roku 1897 ale nevyšla obhajoba jeho mandátu v Říšské radě, když ho porazil národnostně ještě radikálnější kandidát.[2]
Habilitoval se jako soukromý docent dějin na Vídeňské univerzitě.[3] Napsal řadu historických prací a publikoval na téma pedagogiky. Až do svého úmrtí zastával funkci ředitele dívčího gymnázia ve Vídni. V roce 1905, poté co zemřel Moritz Weitlof, se Victor Kraus taky stal druhým předsedou německého spolku Deutscher Schulverein. Ve funkci ovšem setrval jen po několik měsíců do své smrti.[2]
Zemřel v listopadu 1905,[2] přesněji v noci z 3. na 4. listopadu.[3]
Odkazy
Reference
- KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 119. (německy)
- Dr. Viktor Ritter v. Kraus. Neue Freie Presse. Listopad 1905, čís. 14800, s. 4. Dostupné online.
- Dr. Viktor Ritter von Kraus. Bohemia. Listopad 1905, roč. 78, čís. 304, s. 2. Dostupné online.
- Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=250&size=45
- Prager Tagblatt, 29. 11. 1883, s. 2.
- Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online.
- Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- Členové posl. sněmovny dle počtu voličův a obyvatelstva svých volebních obvodů. Národní listy. Prosinec 1894, roč. 34, čís. 332, s. 9. Dostupné online.