Victor Kraus

Victor von Kraus, též Viktor von Kraus (2. listopadu 1845[1][2] Praha[1][2]3. listopadu 1905 Vídeň[2][3]), byl rakouský pedagog a politik německé národnosti rodem z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady, počátkem 20. století předseda spolku Deutscher Schulverein.

Dr. Victor Kraus
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1883  1897
Předseda Deutscher Schulverein
Ve funkci:
1905  1905
PředchůdceMoritz Weitlof
NástupceGustav Gross
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Sjednoc. levice)
Deutschnationale Vereinigung
Německá lidová str.

Narození2. listopadu 1845
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. listopadu 1905
Vídeň
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeFelix von Kraus
Alma materVídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Působil jako gymnaziální profesor ve Vídni.[1]

Narodil se v Praze[2][1] (v nekrologu v deníku Bohemia se ovšem píše, že byl rozen v Opavě[3]). Vystudoval Vídeňskou univerzitu. V roce 1867 také studoval na Berlínské univerzitě. Roku 1868 se stal učitelským čekatelem a roku 1870 řádným profesorem dějepisu a zeměpisu na gymnáziu ve vídeňském Leopoldstadtu. Během prusko-francouzské války sloužil v polním lazaretu a získal za to pruské vyznamenání.[2] Ve válce přišel o oko.[3] Po návratu do Vídně se angažoval v německých národoveckých organizacích a roku 1880 byl jedním z šesti zakladatelů spolku Deutscher Schulverein, zaměřeného na podporu německého školství, zejména v národnostně smíšených regionech Předlitavska. Stal se jeho prvním místopředsedou.[2] Do jeho referátu spadala velká část Čech.[3]

Působil taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v doplňovacích volbách roku 1883 za kurii městskou v Štýrsku, obvod Hartberg, Feldbach, Fürstenfeld, Weiz, Gleisdorf atd. poté, co zemřel poslanec Oskar Falke. Slib složil 4. prosince 1883. Mandát zde obhájil v řádných volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[4] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako rytíř Dr. Victor von Kraus, gymnaziální profesor, bytem Vídeň.[5]

V roce 1883[6] i po volbách roku 1885 se uvádí coby člen klubu Sjednocené levice, který utvořilo několik ústavověrných politických proudů liberálního a centralistického ražení.[7] Byl předsedou klubu Pokrokové strany v Leopoldstadtu. Na Říšské radě se zabýval hlavně školskými tématy. Vystupoval proti obnovování konfesijního charakteru školství a podporoval moderní pedagogické metody.[2]

V roce 1890 se uvádí na Říšské radě jako poslanec nacionalistického klubu Deutschnationale Vereinigung.[8] V roce 1894 je již uváděn jako člen Německé lidové strany.[9] Ve volbách roku 1897 ale nevyšla obhajoba jeho mandátu v Říšské radě, když ho porazil národnostně ještě radikálnější kandidát.[2]

Habilitoval se jako soukromý docent dějin na Vídeňské univerzitě.[3] Napsal řadu historických prací a publikoval na téma pedagogiky. Až do svého úmrtí zastával funkci ředitele dívčího gymnázia ve Vídni. V roce 1905, poté co zemřel Moritz Weitlof, se Victor Kraus taky stal druhým předsedou německého spolku Deutscher Schulverein. Ve funkci ovšem setrval jen po několik měsíců do své smrti.[2]

Zemřel v listopadu 1905,[2] přesněji v noci z 3. na 4. listopadu.[3]

Odkazy

Reference

  1. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 119. (německy)
  2. Dr. Viktor Ritter v. Kraus. Neue Freie Presse. Listopad 1905, čís. 14800, s. 4. Dostupné online.
  3. Dr. Viktor Ritter von Kraus. Bohemia. Listopad 1905, roč. 78, čís. 304, s. 2. Dostupné online.
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=250&size=45
  6. Prager Tagblatt, 29. 11. 1883, s. 2.
  7. Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online.
  8. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  9. Členové posl. sněmovny dle počtu voličův a obyvatelstva svých volebních obvodů. Národní listy. Prosinec 1894, roč. 34, čís. 332, s. 9. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.