Vitebsk
Vitebsk (bělorusky Віцебск, Viciebsk, rusky Витебск, Vitěbsk, polsky Witebsk) je historické město v severovýchodním Bělorusku, nedaleko hranic s Ruskem. Protéká jím řeka Západní Dvina. Je centrem Vitebské oblasti a počtem obyvatel (přibližně 360 tisíc[1]) se řadí na 4. místo v zemi.
Vitebsk Віцебск Витебск | |
---|---|
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 55°11′ s. š., 30°11′ v. d. |
Nadmořská výška | 165 m n. m. |
Stát | Bělorusko |
Oblast | Vitebská |
Administrativní dělení | město a okolí tvoří Vitebský rajón. |
Vitebsk na mapě Běloruska | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 124,54 km² |
Počet obyvatel | 342 077 (2005) |
Hustota zalidnění | 2 746,7 obyv./km² |
Etnické složení | Bělorusové, Rusové |
Náboženské složení | pravoslavní; uniaté |
Správa | |
Vznik | 974 |
Oficiální web | w3 |
Telefonní předvolba | +375 212 |
PSČ | BY-210xxx |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Jde o jedno z nejstarších slovanských měst. Založila ho roku 974 kněžna Olga Kyjevská a brzy se stalo sídlem knížectví a obchodním střediskem na cestě zvané Iz Varjag v Greki, tj. na stezce spojující Baltské a Černé moře, resp. Skandinávii s Byzancí. Roku 1320 se Vitebsku zmocnilo Litevské velkoknížectví, po aktu Lublinské unie (1569) náleželo Republice obou národů. V I. dělení Polska (1772) připadlo Rusku; později se stalo sídlem Vitebské gubernie a vyrostlo zde mnoho neoklasicistních budov. Roku 1812 tudy táhl na Rus Napoleon Bonaparte. V roce 1903 zde žil pod policejním dozorem Pēteris Stučka.
V letech 1919–1991 byl Vitebsk a celé Bělorusko součástí SSSR, od roku 1991 je jedním z kulturních a hospodářských center samostatného Běloruska.
Kultura
Památkou s velmi pohnutou historií je kostel Zvěstování Panny Marie: pochází z poloviny 12. století, byl několikrát přestavěn, v roce 1961 poničen a obnoven roku 1992. Dále je ve městě několik kostelů včetně římskokatolického, historická radnice a letní sídlo malíře Ilji Repina. Nejproslulejším vitebským rodákem je židovský malíř Marc Chagall (1887–1985).
Hospodářství a doprava
Vitebsk je významným průmyslovým střediskem; sídlí zde zejména strojírenské závody (televizory Viťjaz). Město sice leží mimo hlavní koridor Minsk – Moskva, přesto je důležitým dopravním uzlem: stýkají se zde železniční i silniční tahy severojižní a západovýchodní (Petrohrad – Vitebsk – Orša – Homel – Kyjev a Riga – Polock – Vitebsk – Smolensk – Rusko). Ve městě jsou provozována maršrutková, autobusová, trolejbusová a upadající tramvajová doprava. Je zde také letiště Vitebsk.
Reference
- The population as of January 1, 2022 and the average annual population for 2021 in the Republic of Belarus by regions, districts, cities and urban-type settlements. 28. března 2022. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vitebsk na Wikimedia Commons
- (rusky) Vitebský informační portál Archivováno 4. 5. 2021 na Wayback Machine
- (bělorusky) Národní noviny Vitebsku Archivováno 26. 11. 2016 na Wayback Machine
- Muzeum Marka Chagalla Archivováno 21. 2. 2011 na Wayback Machine
- The plan of Vitebsk 1904.pdf
- Official site of Vitebsk regional museum of local lore