Vesna Parun

Vesna Parun (10. dubna 1922, Zlarin, Království SHS – 25. října 2010, Stubičke Toplice, Chorvatsko) byla chorvatská básnířka.

Vesna Parun
Narození	10. dubna 1922 Zlarin
Úmrtí	25. října 2010 (ve věku 88 let) Stubičke Toplice
Místo pohřbení	Grohote
Povolání	básnířka, spisovatelka, překladatelka, autorka dětské literatury, dramatička a malířka
Národnost	Chorvati
Alma mater	Fakulta humanitních a sociálních věd
Témata	poezie
Ocenění	Disova cena (1986) Tin Ujević Award (2003) Zmajeva nagrada
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Patří k poválečné generaci chorvatských spisovatelů, a to i přesto, že své prvotiny sepsala ještě před vypuknutím druhé světové války. V roce 1947 dokončila knihu Zore i vihori (česky Úsvity a vichry), ve které se vymanila z tehdejšího propagovaného kurzu socialistického realismu.^[zdroj?] Dostala se tím proto do sporu s komunistickým režimem a prorežimní kritika její básnickou sbírku rychle odsoudila.[1][2] Ve svých dalších básnických sbírkách (Crna maslina (1955), Vidrama vjerna (1957), Ti i mkad (1995), Bila sam dječak (1963) se soustředila na lásku, opětovanou i neopětovanou a bolest lidí, jimž opětována láska není.

Byla také i autorem veršovaného románu pro děti Mačak Džingiskan i Miki Trasi (1962), za který získala Zmajovu cenu (podle srbského zakladatele dětské literatury, Jovana Jovanoviće Zmaje). Sepsala i celou řadu dalších básniček pro děti.

Za svůj život napsala Vesna Parun celkem 30 knih, mnohé z nich byly básnické sbírky. Její prozaická díla (včetně autobiografie Moj život u 40 vreća) představují jen malou část její tvorby a vznikala především na přelomu 80. a 90. let 20. století.