Vesmírné lodě v seriálu Hvězdná brána

Letoun X-301 byl prvním pozemským pokusem o letoun schopný letu do vesmíru a boji proti Goa'uldům. Je kombinací ukořistěných goa'uldských kluzáků a pozemských technologií. Při konstrukci letounu se však nevědělo, že se od doby co Teal'c zradil Apophise, do letounů montují tzv. návratová zařízení. To zajistí, že v případě zcizení letounu kluzák převezme řízení a letí směrem k nejbližší apophisově planetě. To se stalo, když Jack O'Neill a Teal'c tento nový letoun testovali. Na poslední chvíli byli zachráněni, ale jediný prototyp odletěl k Apophisovi.

Po neúspěchu došlo ke změně strategie, kdy byl navržen letoun kompletně postavený lidmi. Díky Jonasi Quinnovi a zjištění existence naquadrie byl k tomuto letounu navíc přidán i hyperpohon. Letoun má čtyři typy motorů (proudové, upravené pulsační, raketové a hyperpohon). Hyperpohon však kvůli nestabilitě naquadrie nikdy plně nefungoval. Je možné provést malé hyperprostorové skoky, ale kvůli nestabilitě naquadrie není možné dlouhé cestování hyperprostorem – tak malá loď jako je F-302 není schopná nijak kompenzovat energetickou nestabilitu. Po dostavbě Prométhea se staly F-302 pomocnými obrannými prostředky, obdobně poté i u všech lodí třídy Daedalos. Kromě standardních leteckých děl je letoun vybaven raketami s hlavicemi obohacenými nauqadahem. Zkušební verze letounu nemá energetické štíty, ale vlastní technologii stealth. Po odzkoušení byl název letounu změněn z X-302 na F-302.

Boční průřez Prométhea.

Tento projekt je vyústěním snahy Letectva Spojených států o zkonstruování zařízení schopného čelit útoku goa'uldských ha'taků. Prométheus je první lidmi kompletně navrženou a postavenou lodí, schopnou mezihvězdného cestování. Jeho stavba trvala téměř dva roky a stála 2 biliony amerických dolarů.

Prométheus je prototyp zcela nového druhu lodí – následovníků X-302. Jeho primární systémy jsou odvozeny od goa'uldských systémů a všechny jejich součásti byly vyrobeny na Zemi, a to včetně kontrolních krystalů spojujících hlavní počítač a ovládací systémy lodi. Jediné, co na Prométheovi nebylo vyrobeno Spojenými státy jsou transportní kruhy. Loď napájí dva páry naquahdahových reaktorů (vždy primární a sekundární). Ja však také vybavena naquadriovým reaktorem, který slouží ke generování energie potřebné pro let hyperprostorem. Kvůli nestabilitě naquadrie musí být tento reaktor vybaven bufferem, který kompenzuje kolísání energetického výstupu z reaktoru. Bez této ochrany nejen, že by se nedala určit rychlost letu lodi, ale mohlo by dojít k přetížení reaktoru a spuštění nezastavitelné řetězové reakce. Pro tento případ je možné jádro reaktoru odhodit z lodi. Loď je vybavena blíže nespecifikovanými zbraněmi – pravděpodobně má několik desítek modifikovaných verzí běžných bojových raket, standardní rotační kulomety a testovací verze nějakého druhu energetických zbraní. K obraně je loď vybavena asgardskými energetickými štíty, což jí umožňuje odolat i velice intenzivnímu útoku ha'taků.

Kromě toho jsou v dolních palubách hangáry, umožňující přepravovat až 8 letounů F-302. Trup lodi je vyroben z čistého trinia, což ho činí velice odolným. Prométheus může při startu dosáhnout orbity planety během 30 sekund, počítáno od doby zažehnutí hlavních motorů. Při použití podsvětelných motorů je loď schopna dosáhnout maximální rychlosti 198 000 km/s což jsou téměř dvě třetiny rychlosti světla. Maximální dosažená rychlost při použití hyperpohonu je 1 200 světelných let za hodinu a záleží pouze na množství energie, které má hyperpohon k dispozici.

Poté, co byl X-303 odzkoušen, rozhodlo se letectvo USA postavit celou flotilu těchto lodí; označení dalších lodí by se změnilo na BC-303 (zkratka pro Battle Cruiser class 303). Ještě než však byla stavba plánované flotily započata, byl otevřen projekt Daedalos. Po jeho úspěšném dokončení byl Prométheus zmodernizován (nový mezigalaktický hyperpohon s max. rychlostí 6 944 světelných let za hodinu, začlenění asgardského transportního systému do systémů lodi) a sloužil jako výzkumná a obranná loď. Tři roky po svém prvním představení byl Prométheus použit, když se Tau'riové snažili zničit randský satelit. Štíty Prométhea neměly proti zbrani Oriů nejmenší šanci a ani jeho zbraně nedokázaly proniknout energetickým štítem satelitu. Loď byla třemi výstřely zničena. Při zničení Prométhea zahynulo 39 členů jeho posádky, včetně plukovníka Pendergasta.

Třída Daedalos (nejdříve X-304, poté BC-304) nahradila Prométhea, který byl jedinou lodí své třídy. První lodí této třídy byl stejnojmenný Daedalos. Po zkušenostech s Prométheem byla vytvořena odlišná designová koncepce, a opraveny předešlé chyby. Jako další čistě mimozemská technologie, mimo antických transportních kruhů, přibylo mnohem účinnější asgardské teleportační zařízení.

Později byly lodě třídy Daedalos dovybaveny asgradskými zbraněmi a jinou vyspělou technologií:

• Nyní už není třeba používat na přenášení osob a objektů rádiový přijímač přichycený na daném objektu či osobě. Nová technologie umožňuje zaměřit objekt bez vysílače. Ovšem hned první den Daedalova nasazení bylo transportní zařízení upraveno, respektive byla odstraněna pojistka, která znemožňovala přenášení jakýchkoliv zbraňových systémů (krom pár výjimek, např. přenesení jaderných hlavic na lodě Wraithů v seriálu Hvězdná brána: Atlantida).
• Mezigalaktický hyperpohon. Tento pohon je razantně výkonnější než původně u X-303. Díky jeho rychlosti (6 944 světelných let za hodinu) umožňuje překonat vzdálenost mezi Zemí a Atlantidou (cca 3,5 milionu světelných let) za přibližně 18 dní bez ZPM, se ZPM během čtyř dnů.
• Štít. Má větší kapacitu oproti starším a pomaleji se vybíjí. Odolá většině nebezpečných faktorů.
• Jádro. BC-304 mají výkonnější jádro, které dovoluje napájet více sekcí při přesouvání energie. Ovšem posádky BC-304 této energie „navíc“ využívají k posílení štítu.
• Asgardské energetické paprsky – zbraňový systém vyvinutý Asgardy – odlišný od jejich dosavadních zbraní. Jedná se o paprsek s delší dobou trvání, který je schopný štít lokálně tak vytížit, že selže a pustí energii skrz. Je to jediná zbraň schopná zničit mocné Orijské křižníky ale i Antické lodě třídy Aurora. Velice účinná je i proti Wraithským lodím. Dosud nebyla testována proti Goa'uldské lodi třídy Ha'tak nicméně při srovnání účinnosti proti Orijskému křižníku by tuto loď měla být schopna zničit na jedinou salvu.

• USS Daedalos – Jeho primárním účelem bylo spojení mezi Atlantidou a Zemí.
• USS Odysea – Poprvé se objevila v 9. řadě seriálu Hvězdná brána, kdy ji generál Landry poslal vysvobodit tým SG-1 . Následně byla použita na získání mnoha hvězdných bran, které ukradl Ba'al, nebo jeden z jeho asi tuctu klonů. V této první misi běžely systémy lodi na 90%, přesto se loď postavila Ba'alovu ha'taku a třem ha'takům Lucianské aliance. Odysea jako první loď zničila Orijskou mateřskou loď a je primárně určena pro obranu Země. Mimo to v desáté řadě navštívila Atlantidu. Na Odyseu byly všechny asgardské systémy nainstalovány před hromadnou sebevraždou Asgardů. Jako jediná loď této třídy je vybavena asgardským odkazem – jejich vlastním archivem. Navíc se stala hlavní lodí flotily pozemských plavidel.
• Koroljov – Tuto loď dostalo Rusko na samém konci deváté řady. Jejím prvním a posledním velitelem byl plukovník Čechov. Tato loď byla urychleně dokončena a zúčastnila se bitvy s Orii. V bitvě byla zničena, avšak zachránilo se šest členů posádky, Daniel Jackson který se transportoval na Orijskou loď a podplukovník Cameron Mitchell, který z poškozené lodi unikl v letounu F-302.
• USS Apollo – Další loď ze série lodí BC-304 je primárně určena pro Atlantidu a zde se střídá s lodí Daedalos v zásobování a obraně města. Ve čtvrté sérii byly obě lodě, již vylepšené o asgardské zbraňové systémy (které byly vyrobeny díky Asgardskému archivu na Odysei), vyslané do boje proti Asuranům spolu s koalicí bytostí z galaxie Pegasus a byly velice úspěšné (Asurané byli poraženi a přežila pouze loď, které velela replikovaná verze Elizabeth Weirové).
• USS George Hammond (původně Phoenix) – Poprvé se tato loď objevila v alternativní časové linii pod názvem Phoenix (epizoda 4x20 Hvězdné brány: Atlantidy), kde byla přidělena k Atlantidě a velela jí plukovník Samantha Carterová. Phoenix v alternativní realitě dlouho prováděl úspěšný partyzánský boj a zničil velké množství Wraithských úlů ale byl chycen do léčky a následně těžce poškozen a plk. Carterová evakuovala posádku a sama provedla sebevražedný útok na Wraitskou loď, která následně vybuchla a vzniklá tlaková vlna zničila další dvě Wraitské lodě. Phoenix byl později přejmenován na USS George Hammond, jako pocta generálu Hammondovi, který v seriálu zemřel na srdeční slabost stejně jako jeho představitel Don S. Davis. Hammond se jako první pozemská loď objevil v seriálu Hvězdná brána: Hluboký vesmír, a to v pilotní dvojepizodě.
• Sun-c' – Zmínka v díle Nepřítel před branami. Velitel Apolla poslal Atlantidě zprávu, ve které se zmiňoval o tom, že Sun-c' vypouští atmosféru. Pravděpodobně ale loď stále existuje. Podle producenta Josepha Mallozziho patří ČLR.

Destiny je antická průzkumná loď, vyslaná na svou cestu před miliony let. Antikové chtěli objevovat nové galaxie. Jelikož by jim trvala cesta na Destiny dlouho, vyslali ji samotnou a plánovali na ni přijít Hvězdnou branou, což se nikdy, z toho důvodu, že se povznesli, neuskutečnilo.

Jedinou komunikací mezi Destiny a Zemí jsou antické komunikační kameny. Tak mohou lidé z Destiny podávat hlášení na Zemi a zároveň se snaží najít způsob, jak dostat všechny z lodi Destiny na Zemi a na Destiny vybraný expediční tým. To se ale až do konce seriálu nepodařilo.

Atlantida (anglicky Atlantis) je fiktivní město v televizních seriálech Hvězdná brána a Hvězdná brána: Atlantida. Jedná se o ztracené město Antiků, které se původně nacházelo na Zemi a bylo poslední z měst, jež Antikové postavili.[1] Před pěti až deseti miliony let se však Antikové rozhodli kvůli epidemii na planetě Zemi opustit a s městem odletěli do galaxie Pegas, aby tam začali budovat nové civilizace.[1]

Město je zároveň mezihvězdným plavidlem a ve své spodní části má motory pro cestování hyperprostorem.[1] Je napájeno až třemi ZPM, které jsou potřebné pro napájení jednotlivých systémů města (energetické štíty, obranné systémy, hyperpohon, atd.).[1] V galaxii Pegas Antikové vedli válku s Wraithy, kterou díky jejich početní převaze prohráli, a proto se, předtím než Atlantidu opustili, rozhodli město potopit pod moře.[1] Když expedice doktorky Weirové Atlantis našla, bylo stále pod mořem. Poté, co se jejich příchodem město probudilo, došlo ke zatížení již tak vybitého ZPM, které se brzy dostalo pod kritickou hranici a město se nouzově vynořilo. Jelikož vynořením došlo ke spotřebě veškeré zbylé energie, byl běžný chod města dále zásoben energií z naquadahových generátorů, která však nestačila pro obranu města.[1]

Ochranou města je energetický štít, který je napájen ZPM.[1] Štít dokáže odolat jakémukoliv útoku, ale doba po kterou může být vztyčený je úměrná množství energie, které je v ZPM. Obranný systém je podobný, jaký byl nalezen na základně Antiků na Antarktidě.[1]

Nejdůležitější částí města je jeho ústřední část s hlavní věží, ve které se nachází řídící místnost s bránou.[1] V této části města se rovněž nachází hangár pro Puddle Jumpery, což jsou malé antické lodě schopné cestovat hvězdnou bránou.[1] Z hangáru lze tunelem vyletět vrchní částí z města nebo se lze dostat do kontrolní místnosti s bránou. Jeden hangár s Jumpery je také podvodní (pravděpodobně pod centrální věží). Dveře jsou celé pod vodou tak, že musí být zapnuto silové pole na vratech aby se voda nevlila dovnitř nebo se po uzavření vrat odčerpá (to se dělá manuálně z ovládací místnosti hangáru). Tuto ovládací místnost využil generál O'Neill, když byla Atlantida obsazena Replikátory. Hangár se v době popisované v seriálech zřejmě nepoužívá a jsou v něm pouze 3 Puddle Jumpery.[1]

Puddle Jumper (nebo jen Jumper) jsou malé vesmírné lodě. Na Atlantidě je jich uskladněno několik ve dvou hangárech. Vypadají jako zelené válce, vzadu mají dvě výsuvné gondoly s motory a střílnami – každý Puddle Jumper nese 6 – 12 antických střel, neboli dronů. Pokud jsou gondoly zasunuté, Puddle Jumper může proletět bránou. Puddle Jumper je rozdělen na dvě části – přední a zadní. Vpředu jsou čtyři křesla, vzadu 2 lavice po stranách pro asi 12 cestujících. Na palubě má Puddle Jumper vlastní DHD, inerciální tlumiče, umělou gravitaci, podporu života a dokonalé maskování.

Byla to třída antických křižníků. První z nich, Aurora, byla Antiky vyslána na průzkumnou misi za účelem zjistit wraithskou slabinu, díky které by Antikové vyhráli válku. Loď byla poškozena a na Atlantidu se nedostala dost brzo. Loď byla nalezena týmem pplk. Shepparda díky ZPM ze Země. Byla těžce poškozena ale uvnitř se nacházelo tisíce stázových komor s Antiky, kteří spolu pořád komunikovali. Jejich stáří nedovolovalo „rozmražení“. Loď byla vybavena velmi silnou autodestrukcí která kromě lodi zničila i dva Wraithské křižníky.

• Aurora
• Hippaforalkus (přejmenován na Orion)
• Tria
• Loď objevená Cestovateli
• Lodě Asuranů

Třída Biliskner, také známá jako asgardské mateřské lodě, je hlavní třída asgardských lodí, převážně určená pro válku s replikátory. Během války s replikátory byla postupně nahrazována třídou O'Neill. Do návratu Anubise to byl nejsilnější typ vesmírných lodí v Mléčné dráze. Třída Biliskner nese jméno po asgardské vlajkové lodi, které velel Thor, vrchní velitel asgardské flotily. Ta je také známa jako „Thorův vůz“.

Lodě třídy Biliskner jsou vybaveny čtyřmi ionto-neutriovými generátory, které dohromady dodávají lodi energii přibližně až 4 TJ. Pro pohyb ve vesmíru je loď vybavena výkonnými podsvětelnými motory. Pro pohyb v hyperprostoru jsou lodě vybaveny asgardským mezigalaktickým hyperpohonem.

Loď je nezjistitelná běžným lidským radarem a tak nebyly asgardské lodě nikdy zjištěny, když byly na orbitě Země.

• Thorův Biliskner (Thorův vůz)
• Thorův Biliskner (II.)

Lodě O'Neill jsou nejmodernějšími loděmi Asgardů. Loď je navržena pro boj s Replikátory. Má druhé nejmodernější asgardské zbraně, schopné zničit replikátorské lodě, ale ne dost výkonné na zničení orijských lodí. Několik lodí tohoto typu bylo vidět při obraně Orilly proti replikátorské lodi, a jedna při bitvě u superbrány. Tato loď má mnohem silnější štíty, schopné odolat i několika zásahům od orijské lodi. I přes velikost 1,5 km je velmi obratná – při bitvě u superbrány používala téměř stíhací taktiku a vydržela v boji déle než jakákoli jiná loď v bitvě. Má mezigalaktický hyperpohon ale méně výkonný než lodě třídy Biliskner. Zdrojem je pravděpodobně několik upravených neutronio-iontových generátorů. Má i maskování.

• O'Neill prototyp (zničen)
• Thorův O'Neill
• Freyův O'Neill
• Kvasirův O'Neill
• Aegirův O'Neill (Valhalla)

Třída Daniel Jackson je třída vědeckých lodí. Jsou známé pouze dvě lodě této třídy a to Thórův Daniel Jackson a Lokiho loď. Pomocí lodě Daniel Jackson hlídal Thor postup ničení replikátorů uvězněných na planetě Halla. Thór v této lodi vytvořil s pomocí Jacka O'Neill první disruptor. Poté Thór zničil touto lodí s disruptorem replikátory na asgardské planetě Orille.[3]

Lodě této třídy jsou vybaveny ionto-neutriovými generátory. Pro pohyb ve vesmíru je loď vybavena podsvětelnými motory a pro pohyb v hyperprostoru jsou vybaveny asgardským mezigalaktickým hyperpohonem.

Štíty lodí třídy Daniel Jackson jsou odolnější než u třídy Biliskner, ale slabší než u lodí třídy O'Neill. To může být dáno i tím, že jde o spíše výzkumné lodě. Velikostí jsou to lodě srovnatelné s goaul'dskými Ha'taky.

Tyto byly postaveny asgardy, kteří odešli do galaxie Pegasus před více než 10 000 lety. Zřejmě z nedostatku zdrojů a odloučení nemají tyto lodě výkonný mezigalaktický hyperpohon, ale slabší mezihvězdný. Pro pohon ve vesmíru disponují lodě této třídy 7 podsvětelnými motory. Tyto lodě mají slabé štíty i energetické zbraně. Díky tomu je byly lodě Cestovatelů schopny zničit.

Zvláštností těchto lodí je generátor elektromagnetického pole, který jim umožnil projít štítem Atlantidy bez jakéhokoliv odporu.[4]

Smrtící kluzák je standardní dvoumístný goa'uldský stíhač. Je schopen letu v atmosféře i ve vesmíru avšak není vybaven hyperprostorovým motorem. Nese 2 plazmová tyčová děla. Po Teal'cově zradě nechal Apophis do svých kluzáků namontovat zařízení, které v případě krádeže zadají kurz na jeho domovskou planetu. Vzhledem k absenci hyperpohonu takový let může trvat i milion let, a proto se jedná o poměrně efektivní trest.

Bojový kluzák je opět dvoumístný stíhač ozbrojený dvěma plazmovými tyčovými děly. Dokáže proletět bránou, na rozdíl od Smrtícího kluzáku, který na to má příliš velké rozpětí křídel. Tyto kluzáky se používaly asi před sto lety.

Tel'tak je Goa'uldská nákladní loď, která je rozdělena na tři části propojené elektronickými dveřmi. V přední části se nachází kabina se dvěma sedadly pro piloty a čtyřmi záchrannými moduly. V prostřední části je nákladový prostor, ve kterém jsou transportní kruhy a v zadní části je strojovna s rozvody v podobě energetických krystalů. Loď je dále vybavena maskováním, mezihvězdným hyperpohonem a slabšími štíty. Tyto lodě hojně využívají Tok'rové, Luciánská aliance, obchodníci a pašeráci.

Pěchotní loď se požívá k přepravě Jaffských vojáků z mateřské lodě na planetu pod ní. Tato loď má minimální vybavení tzn. nemá hyperpohon, zbraně ani štíty, slouží výhradně k transportu vojska. Poprvé ji použil Goa'uld Zipacna (věrný Anubisovi) při útoku proti Tok'rům na planetě Revanna.

Alkesh je goau'ldský bombardér, jedná se o velký obratný bombardér schopný cestovat hyperprostorem. Většinou nese jedno- až dvoučlennou posádku ale bylo by ho možné použít i jako výsadkovou loď. Je tak velký že se do něj vejde i hvězdná brána a je vybaven transportními kruhy. Jeho hlavní výzbrojí je gondola pod lodí, vybavená dvojicí plazmových tyčových děl, podobných těm, používaných na Smrtících kluzácích. Pro útoky na pozemní cíle používá bombardování plazmovými koulemi které dopadají na zem a vybuchují jako standardní bomby,čehož bylo významně použito proti Tok'rům při dobývání jejich domovské planety.

Ha'tak je goa'uldská mateřská loď, schopná letu hyperprostorem. Je používána Goa'uldy, To'kry, svobodnými Jaffy a Luciánskou aliancí hlavně jako mateřská loď. Skládá se z obyvatelného zlatého jehlanu, ve kterém se nachází Pel'tak (můstek lodi), obytné prostory až pro 2 000 Jaffů, hangáry pro 80 kluzáků a několik Tel'taků nebo Al'keshů, ale také vězení. Loď se dále skládá z vnějšího pláště kde se nachází zbraňové platformy, které tvoří zvětšené verze tyčových zbraní, a také vstupy do hangárů. Tato část lodi je neobyvatelná.

Jedná se o loď se kterou Osiris uprchl ze Země. Tvarem připomíná loď třídy Tel'tac. Ze spodní části lodi se vysouvá dlouhý masivní osten neznámé funkce. Jinak má loď standardní výbavu jako je hyperpohon, štíty a zřejmě i zbraně.

Byla viděna v úvodním filmu Hvězdná brána, kde byla zničena atomovou bombou. Současně na ní zahynul první známý goa'uld, Ra.

Tato loď měla být první mateřskou lodí Goa'ulda Apophise, byla však zničena týmem SG-1 ještě před jejím dostavěním (v epizodě Odkaz Ataniků).

Jde o mateřskou loď, kterou Goa'uld Apophis postavil namísto své zničené první mateřské lodi. Tato loď je hned po Anubisově mateřské lodi nejsilnější a nejrychlejší lodí, jakou kdy Goa'uldi zkonstruovali. Má silné štíty a výbornou výzbroj. Loď je schopna čelit útoku mnoha Ha'taků, byla postavena jako symbol Apophisovy moci. Je také vybavena maskovacím zařízením a hyperpohonem.

je mateřská loď, na které se kombinují technologie Goa'uldů s některými technologiemi Antiků. Anubisova mateřská loď je mnohokrát větší než klasický Ha'tak, je i větší než jakákoli jiná mateřská loď Goa'uldů. Má velmi silné štíty, které jsou odolné proti goa'uldským a dokonce i asgardským zbraňovým systémům. Loď má kromě skvělých štítů i výborné zbraně. Jednak je to ultimátní dělo, které využívá šest goa'uldských ok (krystalů), a energetické výboje, které se osvědčily v boji s Ha'taky. Jeden výstřel z tohoto děla dokáže zničit celou planetu, či flotilu Goa'uldských vládců soustavy.

Orijský stíhač je malé bojové plavidlo ve tvaru šipky. Poprvé se objevilo v epizodě Z masa a kostí v boji s několika Al'keshi na planetě Chulak. V epizodě Čára v písku, se objevuje jeden orijský stíhač, který pomocí transportních kruhů přenese orijské válečníky na planetu.

Orijská mateřská loď se poprvé objevuje v epizodě Křížová výprava, kde jsou tyto lodě viděny během jejich konstrukce. Orijská mateřská loď je vybavena silnými energetickými zbraněmi, které dokáží zničit goa'uldský Ha'tak jediným výstřelem. Loď je dále vybavena velmi odolnými štíty, které dokáží odolat většině zbraní. Loď je ovládána orijským převorem.

Wraithská šipka je malé jednomístné vesmírné plavidlo schopné proletět hvězdnou bránou. Poprvé se objevilo v epizodě Vynoření. Hlavním úkolem tohoto plavidla je unášení lidí, ke krmení Wraithů, pomocí transportního paprsku. Šipka je vybavená energetickými zbraněmi, schopnými zničit Puddle Jumper přímým zásahem. Taky má zabudované vlastní DHD.

Wraithský křižník je středně velké vesmírné plavidlo, které se poprvé objevuje v epizodě Dopisy z Pegasu. Wraithské křižníky obsahují organické technologie a mají slabé štíty. Jejich výzbroj tvoří energetické zbraně, které jsou schopny bombardovat planetu z oběžné dráhy. Lodě jsou vybaveny podsvětelnými motory a hyperpohonem. Jsou také schopny létat v atmosféře a přistávat na povrchu planet.

Wraithský Úl nebo též Hnízdo je jednou z největších vesmírných lodí v seriálu Hvězdná brána: Atlantida. Poprvé se tato loď objevuje v epizodě Vynoření, kde nebyla zpočátku rozpoznána jako loď, protože byla zarostlá stromy. Lodě jsou vybaveny několika stázovými kapslemi pro hibernaci Wraithů a kapslemi pro uložení lidských obětí pro budoucí „konzumaci“. Taktéž jsou vybaveny hyperpohonem, avšak musí provádět pravidelné zastávky, aby se jejich organické složky zotavily. Lodě jsou vyzbrojeny řadou energetických zbraní po celém jejich trupu a mají tak obrovskou palebnou sílu.