Venepunkce

Venepunkce (z latiny vena – žíla, punctum – bodnutí) je způsob odběru krve, při kterém dochází k zavedení injekční jehly do žíly pacienta. Standardně se odběr provádí z žil ( v.cephalica , v basilica ) nacházejících se v oblasti loketní jamky, méně často z předloktí a dolních končetin.[1]

Odběr venózní krve
Různé druhy zkumavek
Zkumavky s odebranou krví
Separovaná krev v nádobce
Žádanka k odběru krve

Postup

Před zákrokem pacient sedí nebo leží a na dolní třetinu ramene se aplikuje škrtidlo, které způsobí mírné svírání žil. Škrtidlo nesmí být příliš těsné, aby se zachoval arteriální průtok krve, který se kontroluje pomocí tepu. Pokud je pacientova žíla špatně viditelná, je pacient mnohdy vyzván, aby provedl tzv. „pumpování paže“, což je však označováno jako nevhodné, neboť při tomto pohybu dochází k nárůstu analytů v krevní plazmě, proto je vhodnější přistoupit k opakovanému sevření a povolení pěsti.[2] Kůže na lokti musí být před vpichem dezinfikována. Poté se kůže společně s žilní stěnou propíchne jehlou pod úhlem cca 45° a následně se přes kanylu jehly pomocí vakua naplňuje krev do plastové odběrové nádobky, které většinou obsahují protisrážlivé činidlo v pevné formě, a tudíž se musí důkladně míchat, aby se rozpustilo. U odběru nesrážlivé krve se důkladné míchání provádí pomocí obrácení zkumavky vzhůru dnem a zpátky cca 10× v řadě, aby se předešlo mechanickému rozbití krevních elementů, což by mohlo vést ke komplikacím u vyšetření krevního obrazu. Po dokončení odběru se odstraní škrtidlo a místo vpichu se pečlivě ošetří přitlačením vatového tamponu s dezinfekčním roztokem, který se přelepí náplastí. Pacient by měl tampon na místě držet alespoň 5 minut.[1][2]

Metody odběru krve
  • aspirační metoda — zdravotnický pracovník pomalu nasává krev pístem odběrové stříkačky (např. Sardest Monovette)
  • vakuová metoda — u odběrového systému (např. Vacutainer) je podtlak už z výroby vytvořen; lze ho však vytvořit i v odběrových stříkaček typu Sardest Monovette tahem pístu před nasazením nádobky na jehlu

Možné komplikace

Odběrové nádobky

Odběrové nádobky (zkumavky) jsou vakuované (tzn. mají vyčerpaný vzduch), aby se do nich nasálo příslušné množství krve, také obsahují antikoagulans nebo protisrážlivá činidla a podle jejich druhu se potom zkumavka označí příslušnou barvou na zátce, která se správně nazývá bezpečnostní uzávěr. Některé barvy uzávěrů se mohou opakovat, a proto jsou zkumavky rovněž vybaveny štítkem, na kterém se nachází seznam veškerých aditiv v ní obsažených. Každá nádobka je určena pro jiný typ zdravotnického vyšetření.[5][6][7]

Barva uzávěru Aditivum Využití Biologický materiál
Světle modrá citrát sodný 1:9 koagulační vyšetření typu aPTT, Quickův test, trombinový čas nesrážlivá venózní krev
Světle zelená citrát sodný 1:10 bakteriologie, koagulační vyšetření; Quickův test
Sytě zelená heparin lithný, sodný imunologie, biochemie; získávání plazmy pro vyšetření
Světle žlutá K2EDTA, fluorid sodný glykemie
Červená K3EDTA krevní obraz, glykovaný hemoglobin
Fialová K3EDTA, gel krevní obraz, genetika, antiglobulinový test, retikulocytóza
Růžová K3EDTA, aprotinin vyšetření polypeptidových hormonů
Oranžová heparin lithný, gel krevní plazma, klinická hematologie
Šedá fluorid sodný biochemie, glukóza z plazmy, hormony
Sytě žlutá citrát sodný, glukóza určení krevní skupiny
bez aditiv mikrobiologie srážlivá venózní krev
Sytě modrá heparin sodný stopové prvky (např. drogy) v krvi, toxikologie
Bílá polystyrenové granule virologie, biochemická vyšetření
Hnědá separační gel biochemie, autoimunita

Odkazy

Reference
  1. Венепункция — чрескожное введение иглы в вену. Применяется для взятия крови на анализы, кровопускания или введения различных лекарственных веществ, крове-и плазмозаменителей. www.bibliotekar.ru [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (rusky)
  2. Odběr žilní krve. KREVNÍ CENTRUM [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-04.
  3. Администрация Московского района - Осложнения, возникающие при неправильном выполнении инъекций, их профилактика. mosk.minsk.gov.by [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (bělorusky)
  4. S.R.O, WEBNIA. Flebitida - povrchový zánět žil. Jak ji poznat a správně léčit.. www.venart.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. (česky)
  5. Laboratorní manuál/LM/TO-01. 2. vyd. [s.l.]: Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc, 2013. 2 s.
  6. (C-5) Používaný odběrový systém. www.spea.cz [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online.
  7. Odběrový manuál ÚKBH | Ústav klinické biochemie a hematologie. ukbh.fnplzen.cz [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.