Velký Valtinov (zámek)

Dnešní zámek stojí na místě někdejší středověké tvrze, pocházející z roku 1395. Na konci 16. století panství vlastnil rod Blektů z Útěchovic a tehdejší majitel panství Adam Blekta z Útěchovic nechal roku 1600 tvrz přestavět na renesanční zámek. Po smrti majitele zámku Václava Blekty z Útěchovic jej roku 1615 jeho synové Vilém, Jáchym, Jan Jindřich a Adam prodali Janovi mladšímu Odkolkovi z Újezdce za 5300 zlatých rýnských. Po bitvě na Bíle hoře byl Jan Odkolek odsouzen ke ztrátě celého jmění, tedy zámečku Horní Valtinov s poplužním dvorem, vsí se sedmi poddanými, mlýnem a ostatním příslušenstvím. Jan Odkolek se proti rozhodnutí soudu odvolal a 30. května 1626 skutečně se domohl osvobození. Jeho panství však již mezitím v roce 1624 koupil pan Jindřich Volf z Dubé a Lipé, a to za 6500 kop míšeňských, proto došlo k dohodě o vyrovnání.

Horní Valtinov poté již zůstal přičleněný k panství Jablonné v Podještědí. To roku 1718 od Františka Antonína hraběte z Nostic-Rienecku (nevlastního bratra Františka Antonína Berky z Dubé, posledního majitele z rodu Berků z Dubé, zesnulého roku 1706) zakoupil Jan Jáchym Pachta z Rájova. Pachtové z Rájova v roce 1729 provedli barokní přestavbu objektu. Panství vlastnili až do roku 1867, kdy je prodali saskému baronovi von Palma (Palmeho dvůr v Jablonném), který však panství nedlouho poté prodal spolku velkostatkářů Konsortium der verfassungstreuen Grossgrundbesitzer.

V roce 1877 statek zakoupil továrník Mattausek z Benešova nad Ploučnicí a Valtinov byl prodán jako samostatný statek bankovní společnosti Wiener Kredit- und Verschussbank se sídlem ve Vídni.

V roce 1878 se dalším majitelem stal dr. Gustav svobodný pán ze Schlesingeru, jenž zakoupil také panství Malý Valtinov a část panství Lada. (Malý Valtinov později prodal Josefu Vazačovi, někdejšímu řediteli valdštejnské lesnické školy v Bělé pod Bezdězem. Panství s lesem přechází roku 1898 průmyslníkovi Gustavu Grassovi z Horního Podluží, jenž provedl zvelebení budov a jejich rozšíření nákupem dalších dvou statků ve vsi a po jeho smrti roku 1922 majetek převzal jeho strýc dr. Fridrich Pergelt.

Po druhé světové válce byl dvůr zkonfiskován na základě vyvlastňovacích dekretů československým státem a předán rodině Noskových, kterým však byl zanedlouho znárodněn komunisty. V 90. letech jim byl v restitučním řízení dvůr opět navrácen, aby jej v letech 1999 a 2003 prodali současným majitelům Chmelům ze Chmelného. Od roku 2005 prochází objekt postupnou celkovou rekonstrukcí.