Velká Polom (tvrz)

Vše nasvědčuje tomu, že původní vodní tvrz zde byla postavena někdy koncem 13. století. Ve své době byla chráněna pěti rybníky a 6 metrů hlubokým a místy 10 – 17 metrů širokým vodním příkopem. Objekt této bývalé tvrze se nachází na břidlicové skále jako nedílná součást bývalého vrchnostenského dvora. Samotnou stavbu tvoří masivní kamenná jednoposchoďová budova se základovými zdmi 1 -2 metry silnými. Vnější rozměry objektu činí cca 36 x 34,5 metrů. Prostora vnitřního nádvoří má rozměry cca 16 x 19 metrů. V severním rohu nádvoří se doposud nachází studna o průměru 1,8 metrů neznámé hloubky (dnešní hloubka je asi 4 metry). Většina vnitřních stěn objektu přimykajících k nádvoří tvoří zdi přes 1 metr silné. Na všech čtyřech vnějších rozích objektu se dochovaly masivní kamenné opěrné pilíře s půdorysným základem cca 1,6 x 2,9 metrů a výšce 6,5 metrů. Pátý dochovaný pilíř se nachází na severní straně vnější zdi a byl zřejmě zbudován později. Převážná většina celého objektu vyjma nádvoří je podsklepena. Kamenné sklepy mají zčásti dochovanou valenou klenbu. Vstup do objektu byl zabezpečen z jihovýchodní strany přes dochovanou vstupní bránu o šířce 2,5 metrů a současné výšce 2,5 metrů, v horní části uzavřenou plochým obloukem. Přístup do nádvoří pak procházel chodbou v palácové části o přibližně stejných rozměrech.

Tvrz v minulosti prošla několika úpravami. V průběhu 14. století dostala tvrz podobu kamenného dvoupatrového čtyřúhelníka s nádvořím, jenž se velikostí blížil menšímu hradu. Vnější stěna tvrze měla délku 48 m, vnitřní 15 m, zdi byly silné 2 m, vodní příkopy kolem objektu byly 6 m hluboké a 8 – 10 m vysoké. Budova byla pravděpodobně dvoupatrová, zakončená po svém obvodu cimbuřím a její výška je odhadována na 15 m. jako hospodářské zázemí tvrze byl zřejmě současně s ní vybudován dvůr. V minulosti tvrz obývaly knížecí rody vládnoucí na velkopolomském panství. Tak tomu bylo až do roku 1680, kdy tvrz odkoupil hrabě Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna, který ovšem tvrz neobýval. Tvrz tedy zůstala sídlem vrchnostenského purkrabího a část jejího areálu využili pro své potřeby zaměstnanci vrchnosti sládek z pivovaru. Po smrti hraběte Jiřího Štěpána tvrz kolovala v rukou různých majitelů, kteří ale o tvrz nejevili zájem, až skončila v rukou rodu Vlčků (Wilczků). Roku 1805 bylo velkolpolomské panství spojeno s okolními panstvími a tvrz přestala být sídlem správy panství a byla dána za obydlí polesnému Karlu Stupkovi a za sýpku. V majetku hrabat Wilczků zůstala tvrz až do roku 1924 a sloužila nadále jako sýpka a obydlí dvorské čeledi. V rámci první pozemkové reformy získal tvrz pan Kubíček. Tvrz byla stále památkově udržovaná a přečkala bez pohromy i období druhé světové války. Po roce 1948 byla s pozemky bývalého zbytkového statku začleněna do majetku ČSSS. Toto období znamenalo úpadek tvrze. Nový majitel (státní statky Hlučín) se o objekt nestaral, obyvatelé, kteří v něm ještě v 50. letech žili, jej postupně devastovali a nakonec v 60. letech 20. století tvrz zpustla. Během 70. a 80. let 20. století byly organizovány brigády v rámci hnutí Brontosaurus, při nichž byl upravován terén kolem tvrze a v ní samotné a připravovaly se projekty na zahájení větších oprav objektu. Došlo ovšem k sesuvu jedné z obvodových stěn tvrze, pravděpodobně v důsledku podmáčení základů vodou z vodního příkopu kolem tvrze. Po pádu této stěny se objekt proměnil ve zříceninu.

Po roce 1989 byla tvrz v rámci restituce vrácena panu Kubíčkovi, který ovšem neměl finance na opravu objektu a tak jej odprodal. Jedním z prvních zájemců byl pan Schulhauzer, který ale pro nedostatek finančních prostředků nebyl schopen renovace tvrze. Novým majitelem se tedy stal pan Sekanina, který koupil tvrz i sýpku (židovnu – jedním z majitelů byl žid). Pan Sekanina zamýšlí provést renovaci tvrze. Ve spolupráci s architekty představil obecnímu úřadu Velké Polomi návrh budoucího náměstí v místě dnešní tvrze. V tomto návrhu je zakomponována tvrz se sýpkou jako součást komplexu obecního úřadu. Také se uvažuje, že by v prostorách tvrzi mohlo vzniknout muzeum. Každopádně by tento projekt pomohl ke zviditelnění obce v rámci regionu a přispěl by k rozvoji systému služeb obce.

Rekonstrukce tvrze by měla být v budoucnu prováděna ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Problémem jsou vysoké finanční náklady spojené s rekonstrukcí. Je možné, že nový majitel nebude schopen rekonstrukci financovat a dojde k devastaci historické památky. V obci vznikla skupina nadšenců, kteří mají snahu tvrz zachovat. Jejich úsilí je směřováno převážně na možnosti získání grantů a finanční podpory na záchranu tvrze.

• Archeologie Moravy a Slezska, 2004
• Václav Štěpán, Historický a stavební vývoj vodní tvrze ve Velké Polomi

• Tvrz na hrady.cz