Velitelství informačních a kybernetických sil

Velitelství informačních a kybernetických sil vzniklo 1. 7. 2019. Předcházelo mu vytvoření organizačního jádra, které připravilo vznik v posádce Brno.[4] Dne 1. 1. 2020 bylo vyjmuto z organizační struktury Pozemních sil 103. centrum CIMIC/PSYOPS, které bylo reorganizováno na Skupinu informačních a kybernetických sil a podřízeno do struktury Kybernetických a informačních sil. Dne 1. 1. 2021 bylo přesunuto do podřízenosti Velitelství informačních a kybernetických sil také Centrum CIRC (Computer Incident Response Capability), které bylo původně součástí Agentury komunikačních a informačních technologií. CIRC provádí proaktivní identifikaci bezpečnostních hrozeb a incidentů pomocí nepřetržitého monitoringu důležitých segmentů datových sítí Ministerstva obrany.

Svým tvarem a hlavními prvky navazuje na koncepci znaků velitelství pozemních a vzdušných sil. Ústředním motivem je Malý státní znak umístěný na čepeli meče. Zdůrazňuje návaznost na zmíněná velitelství a odkazuje na státní příslušnost. V pozadí jsou zvýrazněné body, které spojují tenké linie na podkladu geodetické sítě Země. Spojení vyjadřuje kybernetický prostor a jeho globální přesah. Okraj celého znaku je lemován zápisem slova Logos v binárním kódu. Starořecký termín Logos má mnoho významů, mimo jiné rozum, smysl, význam, příběh nebo slovo, což jsou všechno prvky zcela zásadní pro informační operace. Uvedená symbolika odkazující k příslušnosti k České republice, kybernetickému prostoru a informačním operacím shrnuje hlavní směry působnosti velitelství.

Kybernetické a informační síly plní tyto hlavní úkoly:

• Nepřetržitě působí v kybernetickém prostoru a informačním prostředí
• Integrují a vedou společné operace všedoménového charakteru
• Chrání vlastní síly a prostředky v kybernetickém prostoru
• Podporují strategickou a vedou operační komunikaci
• Koordinují informační operace v různých doménách informačního prostředí
• Poskytují klíčové informace do sdíleného operačního obrazu operačnímu veliteli
• Podporují ochranu před kybernetickými, informačními a hybridními hrozbami České republiky

Taktickou úroveň velení a řízení zajišťuje Velitelství informačních a kybernetických sil, které plánuje, řídí a organizuje přípravu sil a prostředků včetně podpory strategické komunikace.

• Velitelství informačních a kybernetických sil (VeIKS)
  • Skupina informačních a kybernetických sil (SkIKS)
  • Centrum CIRC (Computer Incident Response Capability)

Změny v celosvětovém bezpečnostním prostředí a následný vývoj operačního prostředí vojenských jednotek vedl Armádu České republiky k provedení zásadních změn, kterými se přizpůsobila novým hrozbám 21. století.[5] Informační a kybernetické síly rozšířily schopnosti armády vést společné operace v novém kyberneticko-informačním prostoru, který je dnes již nedílnou součástí operačního prostředí a prostoru bojových operací. S rozvojem moderních technologií dochází k zásadní změně ve vnímání prostoru vojenské operace. Informace se posouvají do role zbraňového systému, resp. prostředku, který zásadně omezuje nebo rozšiřuje možnosti vedení boje. Kybernetický prostor je od roku 2016 uznán jako další prostor bojiště.[6] Mezinárodní síť Internet umožňuje šíření a zisk informací v reálném čase téměř odkudkoliv. Podobně je možné téměř odkudkoliv vstupovat do kybernetického prostoru České republiky a provádět v něm informační vlivové operace, často jako součást hybridního působení.[7] Kybernetický prostor neomezují hranice států nebo kontinentů, ani tradiční vnímání sousedských a regionálních vztahů založených na fyzické a kulturní blízkosti.

Pro efektivní působení v komplexním prostředí vojenské operace je nutné pochopit zájmy aktérů konfliktu a jejich vzájemné vazby. Na tyto požadavky odpovídá zejména kognitivní/psychologická doména informačního prostředí. Další doménou informačního prostředí je doména virtuální, která reflektuje zvyšující se závislost společnosti na informačních technologiích. Převaha v této doméně se v současnosti stává kritickou pro vedení vojenských operací.[8] Řada pokročilých technologií již není ve výhradním vlastnictví vyspělých států a tyto technologie jsou dostupné i nestátním a kriminálním aktérům. Součástí virtuální domény jsou i platformy sociálních sítí, které spolu s mobilitou chytrých telefonů způsobily „informační revoluci“ v rychlosti a dostupnosti informací. Nebezpečí plynoucí z této „revoluce“ je možnost jednotlivci (organizacemi) výrazně ovlivňovat a zkreslovat interpretaci informací a událostí širokým masám, resp. stírat rozdíly mezi fakty a názory, realitou a fikcí. Poslední doménu informačního prostředí tvoří doména fyzická, tedy svět ve své materiální formě.

Informační prostředí

Informační prostředí je dle alianční doktríny NATO AJP-3.10 tvořeno šesti vrstvami, které jsou sdruženy do tří domén. Takto rozdělené informační prostředí představuje vymezení oblasti operačního působení informačních operací. Informační prostředí má 3 domény:

• Kognitivní doména – zde dochází k rozhodování na základě přijatých a zpracovaných informací (např. hodnoty, víra, vůle, morálka, etika, dezinformace, společenská témata aj.)
• Virtuální doména – zajišťuje přenos informací (např. elektromagnetické frekvence, výkony vysílání, internet, sociální sítě, virtuální servery aj.)
• Fyzická doména – prostředí, ve kterém jednotliví aktéři na sebe vzájemně působí (např. serverovny, kabelová infrastruktura, vysílací věže, hardware aj.)

Při hlubší analýze informačního prostředí se informační operace zaměřují na jednotlivé vazby prvků a aktérů informačního prostředí v jednotlivých vrstvách:

• Reálný svět a události v něm
• Propojené sítě, které zajišťují přenos informací
• Informace jako takové
• Identity a charakteristiky, které utváří a šíří sdělení a informace
• Lidé jako entita a jednotlivci
• Sociální skupiny a jejich dynamika

Podstata informačních operací spočívá v koordinační funkci různých vojenských nástrojů, které mají ve výsledku vytvořit požadovaný efekt v informačním prostředí. Obrazně jde tedy o roli dirigenta, který slaďuje vybrané hudební nástroje s cílem vytvořit harmonickou hudbu. Specialisté informačních a kybernetických sil mají za úkol zohlednit všechny aspekty informačního prostředí a se znalostí jednotlivých vojenských nástrojů implementovat svůj záměr působení do společného vojenského plánu. Základním principem činnosti informačních operací je vytváření efektů ve vybraných doménách a vrstvách informačního prostředí tak, aby přispěly k celkovému cíli vojenské operace. Alianční doktrína AJP-3.10 definuje "informační operace" a s nimi spojené informační aktivity takto: Informační operace jsou štábní funkcí, která má za úkol analyzovat, plánovat, vyhodnocovat a integrovat informační aktivity za účelem vyvolat požadované efekty na vůli, pochopení a schopnosti protivníků, potenciálních protivníků a cílových skupin schválených Severoatlantickou radou a tím podpořit alianční cíle. Informační aktivity jsou akce, které ovlivňují informace a informační systémy. Tyto akce mohou provádět všichni aktéři informačního prostředí a zahrnují ochranná opatření. Aby jednotlivé informační aktivity zapadaly do společného plánu vojenské operace, je nutná jejich úzká koordinace, včasná a důsledná integrace a efektivní synchronizace v čase a prostoru s jednotkami pozemních, vzdušných, speciálních a teritoriálních sil Armády České republiky.

Štábní činnost Informačních operací