Veletržní kino
Veletržní kino se nachází na brněnském výstavišti, v severní části areálu, mezi pavilonem H a pavilonem UMPRUM. Funkcionalistická budova kina byla dokončena v roce 1928[1] jako jedna z prvních budov na brněnském výstavišti a sloužila již pro výstavu soudobé kultury v Československu.
Veletržní kino | |
---|---|
Pohled na budovu v roce 1959 | |
Základní informace | |
Architekt | Emil Králík |
Poloha | |
Adresa | Pisárky, Brno-střed, Česko |
Souřadnice | 49°11′21,49″ s. š., 16°34′57,04″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 47820/7-38 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Brněnské výstaviště) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kino mělo kapacitu 1600 diváků, kteří se mohli umístit do kryté haly (805 lidí) s jedním patrem a do otevřeného hlediště. Hala uvnitř kina má rozměry 16x19 m. V duchu tehdejších architektonických trendů byla nad vstupní halou umístěna dominantní prosklená stěna. Funkcionalistickou budovu tvoří hlavní objekt kina a ve stejné době realizovaná přístavba kavárny/restaurace.
Historie
V roce 1929 zde částečně působilo Studio NDB pod vedením Emila Františka Buriana. Částečně také místy měnilo svůj účel na divadlo, poprvé bylo takto využito tři měsíce od svého otevření. V meziválečném období zde vystupoval i soubor Osvobozeného divadla.
Za druhé světové války se zde uskutečnila představení pro členy NSDAP. Po skončení konfliktu zde vystupovalo Svobodné divadlo Rudolfa Waltera a následně i Městské divadlo mladých, známé později jako Divadlo Julia Fučíka. Vzhledem k tomu, že bylo při bombardování Brna divadlo značně poškozeno, byla jeho rekonstrukce nevyhnutelná.
V 50. letech 20. století byl v souvislosti s rozšiřováním a modernizací výstaviště objekt přebudován a bylo pozměněno původní pojetí kina. Byly uzavřeny terasy kina a později zrušeno schodiště, které bylo původně otevřené.[1]
V 70. letech 20. století dostala budova název Divadlo na výstavišti a působil zde soubor činohry Státního divadla v Brně, někdy mimořádně i jiné jihomoravské divadelní soubory.
Budova byla využívána až do 90. let 20. století (naposledy jako plodinová burza), poté byla opuštěna.[2] Město Brno uvažuje o rekonstrukci budovy, bez ohledu na to, jestli bude do budoucna sloužit jako kino, či nikoliv. V roce 2013 mělo kino sloužit jako otevřený umělecký prostor, od původního záměru však bylo nakonec upuštěno.[2]
Galerie
- Kino v roce 2020
- Hlavní vchod do kina
- Hlavní sál kina
- Hlavní sál kina s ochozem
- Předsálí s prodejnou lístků
Odkazy
Reference
- MÜLLER, Zdeněk. Brněnské výstaviště – stavba století. Brno: Brněnské veletrhy a výstavy ISBN 80-7293-049-4. S. 39.
- FLORIANOVÁ, Hana; NEČASOVÁ, Alžběta. Hráli tam V+W. Bývalé kino a divadlo u veletrhů v Brně čeká oprava. deník.cz [online]. Vltava Labe Media, 2016-03-06 [cit. 2020-12-11]. Dostupné online.
Literatura
- BLÁHA, Jiří; STARÁ, Jana. Bývalá kino-kavárna v areálu brněnského výstaviště. Průzkumy památek. 2009-12-30, roč. XVI, čís. 2, s. 83–112. Dostupné v rámci WikiProjektu Knihovna. ISSN 1212-1487.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu veletržní kino na Wikimedia Commons
- Kino – Divadlo – Kavárna na webu Veletrhů Brno
- Veletržní kino v Encyklopedii dějin města Brna
- Kino divadlo kavárna v Brněnském architektonickém manuálu