Veřejnoprávní smlouva

Smlouvu koordinační[2] uzavírají vzájemně stát (i správní orgány jako jeho organizační složky), veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy, za účelem plnění svých úkolů. Spory z této smlouvy řeší nejbližší nadřízený správní orgán, pokud není tak nadřízené ústřední správní úřady dohodou. Je-li předmětem smlouvy výkon státní správy, mohou osoby uzavírat, jen stanoví-li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu. Územní samosprávné celky mohou smlouvu týkající se plnění úkolů vyplývajících z jejich samostatné působnosti při výkonu veřejné moci uzavírat, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.

Příkladem koordinační smlouvy je smlouva mezi dvěma obcemi, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, podle které budou orgány jedné z těchto obcí vykonávat přenesenou působnost (nebo její část) pro orgány druhé obce.[3] Dalším příkladem je veřejnoprávní smlouva o plnění úkolů obecní policie. Možnost uzavřít takovouto smlouvu má obec, která nezřídila obecní policii, s obcí, jež si obecní policii zřídila. Podmínkou je, že se obce nachází v témže vyšším územně samosprávném celku.[4] Třetím příkladem je smlouva správního orgánu, který není schopen zajistit zveřejnění obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup, s obcí s rozšířenou působností, o zveřejňování obsahu desky způsobem umožňujícím dálkový přístup .[5]

Smlouvu subordinační[6] uzavírá správní orgán s fyzickou či právnickou osobou namísto vydání rozhodnutí ve správním řízení. Podmínkou účinnosti je souhlas ostatních osob, které by byly účastníky takového řízení. Spory z této smlouvy řeší nadřízený správní orgán správního orgánu, který je stranou smlouvy. Takovou smlouvu lze uzavřít i po zahájení správní řízení, které po jejím uzavření správní orgán zastaví.

Příkladem subordinační smluv jsou mnohé smlouvy podle stavebního zákona, například o umístění stavby.[7] Dalším příkladem je dohoda o zřízení společensky účelného pracovního místa či o zabezpečení pracovní rehabilitace podle zákona o zaměstnanosti.[8] Orgány ochrany přírody a krajiny mohou podle zákona o ochraně přírody a krajiny uzavřít smlouvu s vlastníkem dotčených pozemků o zřízení přírodní rezervace, o ochraně přírodní památky a památných stromů.[9]

Účastníci správního řízení mohou mezi sebou uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinností.[10] Takovou smlouvu lze uzavřít, nevylučuje-li to povaha věci nebo nestanoví-li zvláštní zákon jinak. K jejímu uzavření je třeba souhlasu správního orgánu; ten posuzuje veřejnoprávní smlouvu a její obsah z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Tento orgán také řeší případné spory z takové smlouvy.

Příkladem by mohla být smlouva uzavřená podle horního zákona, na jejímž základě je možné převést po předchozím souhlasu obvodního báňského úřadu dobývací prostor.[11]