Svinka (řeka)

Velká Svinka pramení v pohoří Branisko v masivu Smrekovica (1199 m n. m.) v nadmořské výšce cca 1000 m n. m. Nejprve teče na jih, přibírá zprava Dolný potok, protéká vedle průsmyku Branisko a stáčí se na jihovýchod. V Branisku přibírá ještě několik menších přítoků a vstupuje do Šarišské vrchoviny. Velkým obloukem obtéká obec Široké, přibírá zleva potok z krajní doliny a dvojitým obloukem se dostává k obci Fričovce. Zde zleva přibírá nejprve Kanný potok a pak Kopytovský potok a teče dále na východ přes Hendrichovce (kde zleva přibírá Štefanovský potok a Lazný potok). V Bertotovcích přibírá levostranný Hermanovský potok a stáčí se na jihovýchod. Meandruje, protéká okrajem obcí Chmiňany a Chminianska Nová Ves, kde zprava přibírá Krížovianku, tok se napřimuje a teče opět východním směrem. Sleva dále přibírá Daletický potok a u Kojatic se spojuje s Malou svinkou, přitékající zleva.[1][2]

Malá Svinka pramení v pohoří Bachureň pod vrchem Žliabky (1028 m n. m.) v nadmořské výšce cca 910 m n. m. Teče východním směrem podél obce Renčišov, zde zprava přibírá Renčišovský potok a stáčí se na jihovýchod. Z levé strany přibírá potok Strem a dále teče přes obce Uzovské Pekľany (kde opouští Bachureň a vtéká do Šarišské vrchoviny), Jarovnice a Lažany. Zde začíná silně meandrovat, protéká podél obce Svinia a nakonec se u Kojatic spojuje s Velkou svinkou.[1]

Od Kojatic už řeka teče pod názvem Svinka, protéká na jih podél Šarišských Lužianek a Kojatické Doliny až k Rokycanům, kde z pravé strany přibírá nejprve Brežiansky potok a následně Kvačiansky potok a dále teče na jihovýchod okrajem Bzenova. Přibírá zprava Hlboký potok, teče přes obce Janov a Radatice, kde přibírá zleva Chujavu, výrazněji meandruje, přibírá pravostranný Ľubovec a zařezává se do okraje Čierne hory. Nakonec teče vedle Obišovců a u Kysaku se vlévá do Hornádu.[1][3] Je to pahorkatinného-nížinný typ řeky s častými jarními záplavami.

Veľká Svinka po soutoku s Dolným potokem mezi hřebenem Braniska a vrchem Patria (1171 m n.m.) se částečně ztrácí v ponoru Diablova diera. Jeskyně je vytvořena v dolomitických vrstvách. Část potoka pokračuje původním korytem. Tomuto jevu se říká bifurkace (rozdvojení). Je předpoklad, že z Diablovej diery voda může procházet dolomitickými puklinami až na západní část, jihovýchodně od obce Poľanovce, do potoka Branisko, který se vlévá do Žehrice a následně do Margecianky a Hornádu.[2][3]