Večery pod lampou

Večery pod lampou vycházely týdně, a to každou středu, v druhém ročníku každou neděli. Vedoucím redaktorem edice byl spisovatel dobrodružných románů František Frolík, od srpna roku 1942 Zdeněk Šafránek. Kromě hlavního románu a krátkých povídek obsahoval každý sešit ještě stránku anekdot a kresleného humoru, čtenářskou korespondenci, kulturněhistorické medailony osobností české historie a doprovodné publicistické rubriky zabývající se filmem, operetou, kabaretem, kosmetikou i zdravotní péčí, čímž se edice stávala zároveň časopisem.[2] Ve Frolíkových antisemistických komentářích se ale projevovala ideová orientace vydavatele, tíhnoucího k fašismu.[3]

Na přední straně obálky se nejprve objevovaly kolorované fotografie známých filmových či divadelních osobností, později ilustrace k titulnímu románu svazku. Na zadní straně obálky byly uveřejňovány fotografie domácích a zahraničních umělců, nebo reprodukce obrazů z konce 19. a začátku 20. století. Samotné romány byly ilustrovány výtvarníky, kteří pracovali i pro další sešitové edice.[1]

Jako svůj cíl si edice v duchu radikálního nacionalismu Tempa stanovila, že v ní budou vycházet pouze původní české práce. Snažila se proto získat pro psaní románů i známější autory a podařilo se jí vydat příběhy od Jaroslava Marii, F. X. Svobody nebo Olgy Scheinpflugové, hlavními přispěvateli byli ovšem přední spisovatelé sentimentální prózy (Olga Fujerová, Vilém Neubauer, Marie Tippmannová, Marie Voříšková a další).[3]

Celkem v edici vyšlo 177 číslovaných sešitů. První svazek edice vyšel 3. ledna roku 1940 a obsahoval román Olgy Fujerové Děvče odnikud,[4] poslední číslo je z 27. srpna roku 1944 s románem Marie Voříškové Tvář pod závojem. Další vydávání edice bylo 1. září 1944 úředně zastaveno v rámci tzv. totální mobilizace protektorátního hospodářství, která přinesla zákaz tisku veškeré zábavné četby.[5]

Od roku 1990 do roku 2002 vydávalo románové sešity s tímto označením nakladatelství Ivo Železný. Od roku 2008 vychází tato edice v brněnském nakladatelství MOBA, které v ní vydává především díla přeložená z němčiny.[6][7]