Vatikánský kodex
Vatikánský kodex (Codex Vaticanus; Bibl. Vat., Vat. gr. 1209), označovaný obvykle písmenem B, je řecký pergamenový kodex pocházející z poloviny 4. století z Alexandrie. Své jméno má podle místa (Vatikánská knihovna), kde je od roku 1481 uložen. Skládá se z celkem 759 listů, z nichž 617 obsahuje text Starého a 142 Nového zákona. Ze Starého zákona však mnohé části chybí a Nový zákon končí veršem listu Židům 9,14. Každá strana je rozdělena do tří sloupců o 42 řádcích. Rozměry rukopisu jsou přesně čtvercové o straně 27,5 cm.[1]
Z hlediska textové kritiky je Vatikánský kodex jedním z nejvěrnějších svědků novozákonního textu; jeho jediným soupeřem je v této oblasti Sinajský kodex.[2]
Související články
Reference
- Kurt Aland, and Barbara Aland, "The Text of the New Testament: An Introduction to the Critical Editions and to the Theory and Practice of Modern Textual Criticism", transl. Erroll F. Rhodes, William B. Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, Michigan, 1995, p. 109.
- Bruce M. Metzger, Bart D. Ehrman, "The Text of the New Testament: Its Transmission, Corruption and Restoration", Oxford University Press (New York - Oxford, 2005), p. 67.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vatikánský kodex na Wikimedia Commons
- Biblioteca Apostolica Vaticana. Codex Vaticanus
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.