Vatikánská vlajka

Vlajka Vatikánu je tvořena čtvercovým listem se dvěma svislými pruhy, žlutým a bílým. Uprostřed bílého jsou překřížené klíče sv. Petra a tiára ze státního znaku.[1]

Vatikánská vlajka
Poměr stran: 1:1

Protože je Vatikán městským státem, je vlajka i městskou vlajkou.[2]

Klíče jsou obrácené ven a připomínají evangelium sv. Matouše (…tobě dám klíče od království nebeského), jejich barvy symbolizují svěřenou moc pouštět a otvírat (stříbrná, tj. bílá) i zadržovat a zavírat (zlatá, tj. žlutá); červená šňůra, jíž jsou klíče svazány, dokládá, že obě moci spolu souvisí. Žluto-bílá tiára – trojnásobná papežská koruna – představuje trojitý papežský úřad: učitelský, kněžský a pastýřský. Barvy vlajky odpovídají papežské kokardě, ve které byla červená roku 1808 po francouzské okupaci Říma nahrazená bílou. Roku 1825 byly (dekretem ze 17. září papežem Lvem XII. pro papežské loďstvo[2]) tyto barvy oficiálně potvrzené pro vlajky církevního státu. Odvozují se však i z barev svatopetrských klíčů, podle tradice i ze znaku království jeruzalémského, založeného v době křižáckých výprav (1099 až 1187), který měl zlatý kříž na stříbrném poli. Skutečností je, že jeruzalémský král Balduin III. (1141–1162) používal bílou zástavu, do které si přidal jeho nástupce Amaury I. (1162–1173) zlatý kříž. V letech 1825 až 1878 bývala vlajkou papeže.

List vlajky je čtvercový (stejně jako u švýcarské vlajky) a jeho podoba je zakotvená v základním zákoně z 11. února 1929 (Lateránské smlouvy). V ústavě z 22. února 2001 byla v článku č. 20 § 1 vlajka potvrzena.[2]