Vasjuganské bažiny

Bažiny zaujímají plochu o rozloze 53 000 km². Délka od západu na východ je 573 km, od severu k jihu 320 km. Vasjuganské bažiny vznikly asi před 10 000 lety a od té doby se neustále rozšiřují, 75% aktuální plochy bylo zaplaveno nejméně před 500 lety. Bažiny jsou hlavním zdrojem pitné vody v regionu (zásoby vody se odhadují na 400 km³). Nachází se zde asi 800 tisíc malých jezer a mnoho řek pramení právě v Vasjuganských bažinách, jde zejména o řeky Ava, Bakčar, Velký Jugan, Vasjugan, Děmjanka, Iksa, Kargat, Kjonga, Ňurolka, Malý Tartas, Tartas, Malý Jugan, Om, Parabel, Parbig, Tara, Tuj, Uj, Čaja, Čertala, Čižapka, Čuzik, Šegarka nebo Šiš.

Bažiny obsahují obrovské zásoby rašeliny a působí proti skleníkovému efektu, tím že vážou uhlík. Prozkoumané zásoby rašeliny zahrnují více než 1 miliardu tun, průměrná hloubka úložiště je 2,4 m a maximální činí 10 m.

Vasjuganské bažiny jsou domovem pro četné druhy místní fauny, z nichž některé patří k ohroženým druhům. V bažinách se vyskytuje sob polární, orel skalní, orel mořský, orlovec říční, ťuhýk šedý nebo sokol stěhovavý. Ve velkém množství zde žije veverka, los evropský, sobol asijský, tetřev, bělokur, jeřábek, tetřívek, menším množství také norek evropský, vydra říční nebo rosomák sibiřský.

Flóra zahrnuje také vzácné a ohrožené druhy rostlin a rostlinných společenstev. Z volně rostoucích rostlin jsou velmi rozšířená klikva, vlochyně bahenní a ostružiník moruška.

V současnosti je fauna a flóra ohrožena v souvislosti s průzkumy, které se týkají těžby ropy a zemního plynu. Kromě toho rakety vystřelované ze kosmodromu Bajkonur přinášejí na území zbytky nespáleného heptylu. Během léta jsou bažiny prakticky neprůjezdné i pro speciální techniku. Průzkumy na ropných polích jsou prováděny výhradně v zimním období.