Vasektomie

Schematické zobrazení vasektomie

Vasektomie byla poprvé popsána roku 1827 sirem Ashley Cooperem v Británii v době, kdy prováděl experimenty na vasektomovaných psech.[5] Krátce poté R. Harrison v Londýně provedl první mužskou vasektomii. Nicméně, operace nebyla provedena za účelem sterilizace, ale ve snaze o dosažení atrofie prostaty. Vasektomie začala být používána jako antikoncepce během druhé světové války. První program vasektomií na národní úrovni byl zahájen v roce 1954 v Indii.

Bezskalpelová vasektomie byla vyvinuta a poprvé použita v Číně v roce 1974 ve Vědecko-výzkumném institutu plánovaného rodičovství v provincii Sečuán.[6] V roce 1985 byla technika bezskalpelové vasektomie prezentována mezinárodnímu týmu expertů, kteří následně nabyli přesvědčení, že by se tato metoda měla stát standardem v přístupu k vasektomii.[7]

Přibližně půl milionu Američanů podstupuje vasektomii ročně.[5] V USA spoléhá cca 11 % manželských párů na tento typ antikoncepce. Na Novém Zélandu a v Británii využívá vasektomii cca 18 % mužů a v sousedním Německu přibližně 2 %. V Číně, s rozvojem bezskalpelové vasektomie, podstoupilo tento výkon do dnešní doby více než 10 milionů mužů.

V České republice byla vasektomie donedávna regulována zákonem. Muž mohl podstoupit tuto metodu za účelem sterilizace pouze po schválení sterilizační komisí. V současnosti je sterilizace muže upravena zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ze dne 6. listopadu 2011, který vstoupil v platnost 1. dubna 2012. Sterilizaci z nezdravotních důvodů lze provést pacientovi, který dovrší věk 21 let, na základě písemné žádosti. Po kompletním poučení před svědkem musí být pacientovi dána alespoň 14denní lhůta do udělení písemného souhlasu s výkonem.[3]

K objektivnímu zhodnocení a porovnání jednotlivých typů antikoncepce slouží tzv. Pearlův index.

Výsledky Pearlova indexu jsou ovlivněny striktním a volným dodržováním pravidel daného systému antikoncepce. Tomu odpovídá různá úspěšnost metod. Výsledky při správném užívání jsou dány striktním dodržováním zásad, zatímco typické užívání antikoncepce zahrnuje i chyby lidského faktoru. Při srovnání typického užívání antikoncepce vychází vasektomie jako jedna z nejspolehlivějších metod. Postavení vasektomie v paletě antikoncepčních metod ukazuje tabulka.[1]

Ve srovnání se sterilizačními technikami žen se u vasektomie prakticky nevyskytují závažné komplikace.

Nevýhody a zároveň rizika jsou u sterilizace žen dány nitrobřišním přístupem a rozsahem anestezie. Ženská sterilizace obvykle vyžaduje 1–2denní hospitalizaci a následný týdenní klidový režim.[8] Riziko nitroděložního těhotenství je u této metody nízké, ale může se vyskytnout těhotenství mimoděložní.[9]

Vasektomie je uskutečnitelná téměř vždy v místním znecitlivěni. K infekci dochází v 0,2–1,5 %, hematomu v 4–22 %, bolesti v 1–14 %, granulomu v 1–40 %.[10]

Bezskalpelová vasektomie je standardem v USA.[11]

Po aplikaci lokálního anestetika se transkutánně fixuje chámovod speciální prstencovou svorkou. Po propíchnutí kůže speciálním nástrojem – disektorem – se chámovod izoluje, podváže a malá část odstraní. Konce se zataví elektrokoagulací. Rána má velikost do 5 mm a nešije se. Délka výkonu obvykle nepřesahuje 15 minut. Hospitalizace ve většině případů není nutná. Tato metoda přináší méně komplikací, menší ránu, méně perioperační a pooperační bolesti, časné zotavení, kratší operační dobu a je stejně efektivní jako vasektomie ze standardního řezu.[4]

Samotná vasektomie bezprostředně po výkonu sterilitu neznamená. Množství funkčních spermií schopných oplodnění se vyskytuje v ejakulátu ještě po řadu týdnů od výkonů. K dosažení ejakulátu prostého spermií je obvykle třeba alespoň 20 „očistných“ ejakulací v průběhu tří měsíců. Po této době by měl být proveden spermiogram – vyšetření ejakulátu. Dle obecných ustanovení můžeme ejakulát označit za „čistý“, když neobsahuje spermie. K tomu dochází až u 80 % mužů po třech měsících.

U některých mužů přetrvává ještě po nějakou dobu malé množství nepohyblivých spermií. U těchto mužů se označuje ejakulát za čistý, pakliže je v jednom mililitru méně než 100 000 nepohyblivých spermií po 3 měsících od vasektomie. Pakliže po 6 měsících přetrvávají v ejakulátu pohyblivé spermie, měla by být znovu provedena vasektomie.[12]

Sterilita po vasektomii není nevratná.[13] Současné mikrochirurgické metody umožňují obnovení průchodnosti chámovodu ve vysokém procentu případů.[13] Úspěšnost těchto technik závisí na době od vasektomie.[14] Dalšími metodami k získání spermií po vasektomii jsou přímé odběry tekutiny z tubulů nadvarlete MESA (Microsurgical Epididymal Sperm Aspiration) či tkáně varlat s pohlavními buňkami TESE (Testicular Sperm Extraction).

V současnosti provedení vasektomie na vlastní žádost není hrazené ze zdravotního pojištění. Úhrada pojišťovnou je možná jen za určitých podmínek a po schválení revizním lékařem. V ČR se cena vasektomie pohybuje do 14 tisíc Kč dle jednotlivých center v případě, že výkon probíhá v lokální anestezii bez nutnosti hospitalizace.