Chámovod

Chámovody jsou párové, trubicovité orgány s tuhou stěnou, která je tvořena hlavně vrstvami hladké svaloviny. Plynule navazuje na kanálek ocasu nadvarlete (ductus epididymis), vystupuje z nadvarlete a podél jeho těla pokračuje společně s cévami v semenném provazci k tříselnému kanálu, kterým probíhá do pánevní dutiny. Při svém průběhu šourkem je hmatný.

V pánevní dutině se odkloní od cév a pokračuje samostatně až na zadní plochu močového měchýře, nad ním se rozšiřuje v ampulu chámovodu, pak se oboustranné chámovody přiblíží k sobě a nakonec se spojí v posledním úseku, ejakulačním vývodu. Ten pak společně s přídatnými pohlavními žlázami, semennými váčky, ústí na semenném hrbolku v prostatické části močové trubice. U člověka je chámovod 35–40 cm dlouhý a zhruba 3–4 mm široký.[1]

Při ejakulaci dojde pod vlivem sympatiku ke kontrakci chámovodu a k vypuzení spermatu do močové trubice, odkud je pak dalšími rytmickými kontrakcemi svaloviny vystříknuto ven.

Kromě toho je stěna ampuly chámovodu vystlaná sekrečním epitelem a sekret těchto žlázek je součástí spermatu. Ampula se proto také řadí mezi přídatné pohlavní žlázy, jejíchž výměšek se tvoří společně se spermiemi vlastní sperma a zvyšuje životaschopnost spermií a jejich šanci na úspěšné oplození vajíčka.

Podvázání chámovodů, tedy vasektomie, je metoda mužské sterilizace. Jedná se o malý, ambulantně prováděný zákrok, při kterém se chámovody při svém průběhu šourkem přetnou a konce se podváží. Důsledkem je trvalá neplodnost muže (spermie se nestávají součástí ejakulátu) bez snížení libida nebo schopnosti mít pohlavní styk. Neplodnost je ve většině případů nevratná.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu chámovod na Wikimedia Commons