Valentinská (Praha)
Valentinská je ulice v Praze na Starém Městě v městské části Praha 1, která spojuje Mariánské náměstí s Kaprovou a Širokou ulicí.
| |||
|---|---|---|---|
 Jižní část Valentinské ulice v místě křížení s Kaprovou | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1 | ||
| Čtvrť | Staré Město | ||
| Poloha | 50°5′13,2″ s. š., 14°24′57,6″ v. d. | ||
| Začíná na | Mariánské náměstí (Praha) | ||
| Končí na | Široká | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | asi 10. století | ||
| Starší názvy | Dolejší ryneček | ||
| Další údaje | |||
| Délka | cca 200 m | ||
| Šířka | cca 10 m | ||
| PSČ | 11000 | ||
| Kód ulice | 477303 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Historie
Valentinská ulice leží na jedné z nejstarších cest na území Prahy. Tudy ve středověku vedla Vyšehradská ulice, o níž píše kronikář Kosmas, dnešní Vyšehradskou třídou kolem Emauzského kláštera, Karlovým náměstím, Spálenou a Husovou ulicí a dnešní Valentinskou k brodu nebo k mostu. Když byl po roce 1158 vybudován kamenný Juditin most, ztrácela Valentinská ulice původní komunikační význam, oddělila se od Vyšehradské ulice a získala pojmenování U sv. Valentina.
Pamětihodnosti
Kostel sv. Valentina stál na rohu s ulicí Kaprovou v místě domů čp. 58/I a čp. 59/I asi od r. 1253 do r. 1794, kdy byl zbořen. Na Langweilově modelu je vidět, jak zástavba vypadala po zániku kostela. Románský kostelík sloužil přilehlému šlechtickému dvorci, proto se také náměstíčku nebo rynečku, který zde později vznikl, nějaký čas říkalo Ve dvorci. Současné pojmenování Valentinská je užíváno od 17. století, i když se v 18. století objevuje také název Dolejší ryneček. Hořejší ryneček se říkalo Linhartskému náměstí. Náměstí v těchto místech bylo považováno za nejstarší na pravém břehu Vltavy, zaniklo kolem roku 1900 při asanaci. František Ruth se v Královské kronice zmiňuje o knížce o Praze z roku 1817, kde se píše dokonce o vykopávkách, které prý potvrzují pomníky a zdi Marobudova města. Kdyby tomu tak skutečně bylo, měli bychom na území Prahy rázem město dva tisíce let staré. Několik domů v ulici patří ke katastru Starého Města, několik ke katastru Josefova. Část ulice je tvořena budovou Městské knihovny, z Valentinské ulice vede vchod do dětského oddělení. Část domu (čp. 59/I) byla v roce 1913 upravena pro Pražské umělecké dílny, které založili pro výrobu kubistického nábytku Josef Gočár, Josef Chochol a Pavel Janák.
Ulice Valentinská začíná v křižovatce s ulicí Platnéřská a vede dále severním směrem. Přibližně po sto metrech z ní vlevo odbočuje ulice Veleslavínova. Po dalších sto metrech se křižuje s ulicí Kaprova a pokračuje až do křižovatky s ulicí Široká, kde končí. Úsek Široká – Kaprova je jednosměrný od Široké. Objezd budovy Filozofické fakulty UK ulicemi Široká, Valentinská, Kaprova, nám. Palacha slouží jako bloková smyčka pro ukončení autobusových linek MHD. Aktuálně (leden 2017) je zde ukončena linka 207.
Literatura
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Valentinská, s. 1102–1103.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Valentinská na Wikimedia Commons
- Pražská adresa, virtuální sídlo firmy praha