Vahaneč

Vahaneč (německy Bohentsch) je malá vesnice, část obce Verušičky v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi 3 km na západ od Verušiček. Prochází tudy železniční trať Protivec–Bochov. V roce 2011 zde trvale žilo 17 obyvatel.[2]

Vahaneč
Náves s rybníkem
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecVerušičky
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°8′24″ s. š., 13°7′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel17 (2011)[1]
Katastrální územíVahaneč (2,98 km²)
PSČ364 52
Počet domů16 (2011)[1]
Vahaneč
Další údaje
Kód části obce180301
Kód k. ú.780308
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vahaneč je také název katastrálního území o rozloze 2,98 km².[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1237, kdy zde sídlil zeman Beneš z Vahanče. Po něm vesnice patřila dalším členů jeho rodu. V roce 1415 se uvádí Jiří ze Stebna, který někdy používal také přídomek z Vahanče. Z let 1437 a 1457 jsou první zmínky o vahanečské tvrzi, na které žili bratři Benjamín a Hanuš z Vahanče. Někdy po nich se panství dostalo do přímého držení pánů z Plavna.[4] Roku 1524 ji v zástavě držel Jindřich z Údrče a po něm jeho potomci, kterým patřila až do konce šestnáctého století. V roce 1599 panství koupil Jindřich Zumr z Herstošic a po jeho smrti bylo prodáno majitelům Knínic.[5] Od roku 1613 se majitelem stal Jáchym Libštejnský z Kolovrat, který Vahaneč připojil k Údrči, ale protože se zúčastnil stavovského povstání, byl mu po bitvě na Bílé hoře zabaven majetek. Vahaneč koupil Severin Thalon z Horštejna, za kterého se zdejší tvrz uvádí naposledy. V roce 1640 údrčské panství včetně Vahanče získal vévoda Jan Jindřich Sasko-Lauenburský a připojil je k toužimskému panství. Vahanečská tvrz potom jako nepotřebná beze zbytku zanikla.[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 190 obyvatel (z toho 97 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci a 186 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 145 obyvatel: devět Čechoslováků a 136 Němců. I tentokrát všichni byli římskými katolíky.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 17317414716818619014594666250251717
Domy 272929323233322528151381716
Počet domů z roku 1961 zahrnuje domy místních částí Hřivínov a Záhoří.

Pamětihodnosti

Galerie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 276.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-28.
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Vahaneč – tvrz, s. 375.
  5. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Loketsko a Plzeňsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Bochova, s. 39.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 262.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 407.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-02]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
  9. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Vahaneč, s. 164–165.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.