V nový život

Suk vytvořil první verzi skladby v roce 1919 pod vlivem účasti československých vojáků, zejména z řad legionářů a sokolů, v bojích souvisejících s hraničními spory nového Československa. V té době nebylo vyloučeno, že bude muset do služby ve zbrani nastoupit i Sukův syn, ale nakonec se tak nestalo.

Když byla vyhlášena soutěž o sokolský pochod, přihlásil Josef Suk rozšířenou a přepracovanou skladbu pod pseudonymem Josef Emanuel Skrýšovský (podle vesnice Skrýšov). Sokolové udělili pochodu první cenu, rozhodnutí nicméně nebylo jednoznačné (pochod proti odporu činovníků, jimž se zdál příliš pokrokový, prosadili především skladatelé Karel Kovařovic a Otakar Ostrčil, kteří byli v porotě) a v Sukovi zanechal navždy stopu zklamání. Až po vítězství v soutěži dokomponoval Suk úvodní fanfáry a závěrečnou pasáž tria.

V sokolském repertoáru se prosazoval obtížně v konkurenci Kmochova pochodu Lví silou. Přestože byl oceněn, nepodařilo se Sukovi a jeho příznivcům prosadit, aby byl použit k nástupu sokolů na VII. sletu v roce 1920, byl tam hrán (poprvé veřejně) pouze k poslechu. Podobně nebyla otextovaná verze použita jako samotnými sokoly zpívaný pochod při IX. sletu v roce 1932. V otextované verzi byl koncertně poprvé proveden Českou filharmonií 3. prosince 1931.

V roce 1932 získala skladba stříbrnou medaili v umělecké soutěži na olympijských hrách v Los Angeles (první cena nebyla v hudební kategorii udělena).

Česká obec sokolská přijala pochod V nový život za svůj slavnostní pochod až po skladatelově smrti v roce 1935.

V období druhé světové války byla, v rozhlasovém vysílání české exilové vlády, úvodní část skladby s fanfárami použita jako znělka v pravidelných pořadech Jiřího Voskovce a Jana Wericha vysílaných prostřednictvím anglické BBC posluchačům v okupované vlasti.[1]

Skladba má třídílnou formu s reprízou. Po neklidně modulující introdukci založené na tématu tria zaznívá hlavní téma v C dur. Trio je v subdominantní tónině F dur. Úvodní díl je reprízován doslovně opět v C dur a ve stejné tónině následuje kóda, v níž se ale objeví triové fanfárové téma v majestátním fortissimu v Es dur.

Text sborového partu spojuje prvky náboženské víry a oslavy české historie s voláním po boji za obranu národa. Petr Křička složil nejprve verše na trio, k otextování dalších částí skladby přistoupil až později a potřebné hudební úpravy k tomu účelu udělal za Sukova souhlasu básníkův bratr Jaroslav.

Pochod V nový život je třetím dílem volného symfonického triptychu složeného ze skladeb podnícených politickými událostmi a společenskými změnami za první světové války a po jejím skončení; dalšími částmi jsou Meditace na staročeský chorál Svatý Václave a Legenda o mrtvých vítězích.