Věznice v Ilavě

Věznice v Ilavě (Ústav na výkon trestu odňatia slobody a Ústav na výkon väzby Ilava) je slovenská věznice, kterou spravuje Sbor vězeňské a justiční stráže s kapacitou okolo 860 vězňů. Společně s věznicí Leopoldov patří k nejstarším věznicím na Slovensku.

Věznice Ilava
Základní údaje
Otevření	1856
Poloha
Adresa	Ilava, Slovensko Slovensko
Souřadnice	48°59′54,01″ s. š., 18°13′57,42″ v. d.
Věznice Ilava
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věznice byla původně gotický hrad, který pravděpodobně založil řád templářů. Sloužil k ostraze brodu přes řeku Váh. V roce 1693 uherský král prodal hrad do soukromých rukou. Nový majitel přestavěl dolní část hradu a horní část přenechal ostřihomskému arcibiskupovi, který zde zřídil první klášter trinitářů na území Uherska. Trinitáři zde zřídili i nemocnici. Stát odkoupil hrad v roce 1855 a o rok později jej přebudoval na věznici pro vězně, kteří byli odsouzeni na více než 10 let odnětí svobody. Nová přístavba pro potřeby samovazby byla postavena v roce 1896. Kapacita věznice tak stoupla až na 1 000 vězňů. Po roce 1939 sem Slovenský stát přemístil z Košic Komenského ústav, později přejmenovaný na Státní výchovný ústav. Ten sloužil jako nápravněvýchovné zařízení pro dospívající mládež. Současně zde byl koncentrační zajišťovací tábor pro odpůrce režimu a pro rasově pronásledované. Byl to největší tábor pro politické vězně na Slovensku. V letech 1938–1950 byl v Ilavě pracovní tábor a ženská věznice. Do roku 1977 byla ve věznici vězeňská nemocnice a do roku 1986 zde pak bylo oddělení pro výkon trestu přestárlých, dlouhodobě nemocných a invalidních vězňů.[1]

Dne 26. listopadu 1950 z věznice uprchl odbojář a reprezentant v běhu na lyžích Cyril Musil.[2] V noci 28. května 1951 z věznice uprchlo 12 politických vězňů. Čtyřem z nich se podařilo překročit státní hranice a odejít na Západ. Ostatní byli postaveni před soud v Bratislavě a znovu uvězněni.[3][4]