Výtrusovci
Výtrusovci (Apicomplexa) je skupina jednobuněčných alveolátních organismů. Dříve byla řazena do říše prvoků (Protozoa), později mezi Chromista či Chromalveolata. Dnes jsou klasifikováni v rámci kladu Alveolata jako součást superskupiny Sar. Výtrusovci dosahují velikosti 0,004–0,04mm. Jsou to výhradně parazité, nitrobuněční (intracelulární) nebo mimobuněční (extracelulární). Tělo je tvořeno jedinou buňkou se systémem organel apikálního komplexu, kryje ho pelikula, která se skládá z vnější a vnitřní membrány. Potrava je přijímána pasivně - pomocí osmózy, nebo pinocytózou. Vylučování probíhá povrchem těla, dýchání má formu anaerobní. Pohyb obstarává buď posuv podélných lišt na povrchu těla, nebo soustava myofibril umožňující kontrakci buňky a její klouzavý pohyb.
Výtrusovci | |
---|---|
plasmodium - sporozoit | |
kokcidie - oocysty | |
Vědecká klasifikace | |
Doména | eukaryota (Eukaryota) |
Říše | Sar |
Podříše | Alveolata |
Kmen | Myzozoa |
Podkmen | výtrusovci (Apicomplexa) Levine, 1970 |
Třídy | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zástupci
- Hromadinky (Gregarinida)
- Př.Hromadinka švábí (Gregarina blattarum)
- Kokcidiovci (Coccidiomorpha)
- podtřída: Kokcidie (Coccidia)
- Př.Toxoplasma gondii původce toxoplazmóza
- Kokcidie jaterní (Eimeria stiedae)
- podtřída: Krvinkovky (Haemosporidia)
- podtřída: Kokcidie (Coccidia)
Rozmnožování
Výtrusovci mají složité vývojové cykly, střídá se u nich pohlavní a nepohlavní rozmnožování. Nejprve u nich dochází k rozdělení jedince - sporozoita, na množství dceřiných jedinců (tento jev se nazývá schizogonie, nebo také merogonie). Toto se opakuje 2–3krát, následuje zrací dělení buněk (meióza), tvorba gamet, jejich splynutím vznikne oocysta (tento jev se nazývá gametogonie), cyklus uzavírá nepohlavní namnožení uvnitř oocysty (sporogonie). U třídy výtrusovců - hromadinek (Gregarinia) sporozoit roste v tzv. trofozoit.
Literatura
- Pracovní sešit ze zoologie - česká zemědělská univerzita v Praze - agronomická fakulta - katedra zoologie - Praha 2003