Výčetní tloušťka a výška

Před měřením věnovat pozornost povrchu terénu u paty kmene, odstranitelné překážky odstranit. K vyznačení výčetní výšky 1,3 m se použije měrná lat. Měřiště tj. místo ve výši 1,3 m ve kterém se měření provádí, se trvale označí zatlučením měděného hřebíku. Ve svažitém terénu se sklonem nad 10° se měřiště umísťuje vždy na tu stranu stromu, která je přivrácena ke svahu.

Vlastní měření se provede průměrkou, posuvným měřidlem které obkročí kmen. V místě styku ramen průměrky s obvodem kmene odstranit případnou odchlíplou kůru, lišejníky apod. Měření na jednom kmeni se provádí tzv. křížovým měřením. Jednou se průměrka přikládá ve směru sever-jih, podruhé západ-východ. Výsledná hodnota je aritmetickým průměrem obou měření. Existují i průměrky elektronické, kde se naměřené hodnoty převádí na digitální údaje a ty se přímo ukládají do paměti průměrky.

Pokud tloušťka kmene překračuje délku ramen průměrky, použije se obvodové páskové měřítko, to bývá přímo cejchováno v milimetrech průměru kmene. Průměrku i obvodové měřítko nutno ke kmeni v místě měřiště přikládat vždy tak, aby byla kolmá k podélné ose stromů, platí to i stromů nakloněných.

• A – Měření rovného stromu na rovině a mírném svahu se sklonem do 10°.
• B – Měření rovného stromu ve svahu se sklonem 10° a více.
• C – Měření stromu s chůdovými kořeny na kameni.
• D – Měření nakloněného stromu.
• E – Měření rozdvojeného stromu, kde rozdvojení je pod výškou 1,3 m, oba kmeny jsou měřitelné.
• F – Měření rozdvojeného stromu, kde rozdvojení je nad výškou 1,3 m, oba kmeny nelze měřit samostatné.

Poznámka: Podle "E" je strom za rozdvojený, dvoják, považován pouze tehdy, mají-li oba kmeny přibližně stejnou výčetní tloušťku.[1]

Naměřené výčetní tloušťky jsou důležitými podklady pro inventarizaci lesních porostů, pro průběžné hodnocení přírůstků a pro výpočet průměrné (vyrovnané) výšky stromu. Ze změřené výčetní tloušťky a vypočtené vyrovnané výšky lze spočítat objem dřevní hmoty u stojících i ležících kmenů.[2] Z výčetní tloušťky, která je úměrná druhu stromu a jeho stáří, lze dovodit i věk lesa.[3]

Normovaná výška 1,3 metrů se používá v kontinentální Evropě, Velké Británii, Austrálii a v Kanadě, naopak v USA, Jižní Africe, Malajsii a na Novém Zélandu se výčetní tloušťka měří ve výšce 1,4 m (dříve 4,5 stopy = 1,37 m). V mnoha případech je rozdíl takto naměřených hodnot zanedbatelný.