Vítek (rybník)

V době po založení rybníka Rožmberk, tedy na počátku 17. století, byla jeho rozloha asi dvojnásobně větší a sahala až do blízkosti Třeboně.[2] To je patrné i na mapě třeboňského panství z roku 1684.[3] Kvůli z toho plynoucím nevýhodám byl rybník postupně zmenšován, až v roce 1879 byla v jeho jihovýchodním cípu vybudována nová hráz a vznikl tak nový samostatný rybník nazvaný Vítek.

Vítek má nepravidelný tvar, zejména v jihovýchodní části jsou mělké rybniční zátoky s porosty rákosin (rákos obecný, orobinec širokolistý i orobinec úzkolistý, skřípinec jezerní, zblochan vodní). Ty vytvářejí příznivé prostředí pro vývoj hmyzu a proto se tu vyskytují pěvci, kteří se hmyzem a jeho larvami živí a často v rákosinách také hnízdí (rákosníci, cvrčilky, srdnad rákosní, slavík modráček, sýkořice vousatá). Jako hnízdní prostředí je tento biotop vhodný i pro potápky, lysku černou, chřástaly, různé druhy kachen, bukače velkého, bukáčka malého a další druhy vodních ptáků.

Pětiobloukový barokní most přes rybník

Jižní cíp rybníka přetínají dva mosty, z nichž novější a vyšší je součástí silnice z Třeboně do Stráže nad Nežárkou. Známou dominantou Vítku je ale kamenný most, který nechal jako inundační most v roce 1781 (tedy sto let před oddělením rybníka od Rožmberku) postavit krumlovský vévoda, kníže Jan Schwarzenberg. Stavitelem byl Josef Rosenauer, pozdější autor Schwarzenberského a Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. Most dlouhý asi 50 m má pět oblouků z lomového kamene a po vybudování rybníka Vítek byly jeho pilíře zaplaveny. Už od roku 1958 je chráněnou památkou, přestože až do roku 1988 po něm vedla silnice.[4] Nyní je přístupný jen pro chodce a cyklisty. Při povodni v roce 2002 byl poškozen a pak zrekonstruován.[5]

V období protektorátu byl z mostu údajně do rybníka vysypán popel Jihočechů popravených nacisty.[6] Pozitivní rolí této malebné barokní stavby bylo naopak několikeré využití pro filmové scény, stejně jako dalšího podobného, dvanáctiobloukového mostu přes Lužnici postaveného asi o 700 m dál v roce 1799.[7]