Vítek (rybník)
Vítek je rybník ležící mezi obcemi Nová Hlína a Stará Hlína nedaleko levého břehu Lužnice (Staré řeky) u jejího ústí do rybníka Rožmberk. Vznikl v letech 1879–1880, kdy byl kvůli zmenšení příliš velkého Rožmberku od něj oddělen.[1]
Vítek | |
---|---|
Pohled k západní straně rybníka | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Jihočeský |
Okres | Jindřichův Hradec |
Vítek | |
Zeměpisné souřadnice | 49°2′6″ s. š., 14°48′18″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | asi 45 ha |
Objem | asi 220 tisíc m³ |
Max. hloubka | 2,5 m |
Ostatní | |
Typ | rybník |
Nadm. výška | 426 m n. m. |
Přítok vody | Lužnice |
Sídla | Stará Hlína |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie a popis
V době po založení rybníka Rožmberk, tedy na počátku 17. století, byla jeho rozloha asi dvojnásobně větší a sahala až do blízkosti Třeboně.[2] To je patrné i na mapě třeboňského panství z roku 1684.[3] Kvůli z toho plynoucím nevýhodám byl rybník postupně zmenšován, až v roce 1879 byla v jeho jihovýchodním cípu vybudována nová hráz a vznikl tak nový samostatný rybník nazvaný Vítek.
Vítek má nepravidelný tvar, zejména v jihovýchodní části jsou mělké rybniční zátoky s porosty rákosin (rákos obecný, orobinec širokolistý i orobinec úzkolistý, skřípinec jezerní, zblochan vodní). Ty vytvářejí příznivé prostředí pro vývoj hmyzu a proto se tu vyskytují pěvci, kteří se hmyzem a jeho larvami živí a často v rákosinách také hnízdí (rákosníci, cvrčilky, srdnad rákosní, slavík modráček, sýkořice vousatá). Jako hnízdní prostředí je tento biotop vhodný i pro potápky, lysku černou, chřástaly, různé druhy kachen, bukače velkého, bukáčka malého a další druhy vodních ptáků.
Jižní cíp rybníka přetínají dva mosty, z nichž novější a vyšší je součástí silnice z Třeboně do Stráže nad Nežárkou. Známou dominantou Vítku je ale kamenný most, který nechal jako inundační most v roce 1781 (tedy sto let před oddělením rybníka od Rožmberku) postavit krumlovský vévoda, kníže Jan Schwarzenberg. Stavitelem byl Josef Rosenauer, pozdější autor Schwarzenberského a Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. Most dlouhý asi 50 m má pět oblouků z lomového kamene a po vybudování rybníka Vítek byly jeho pilíře zaplaveny. Už od roku 1958 je chráněnou památkou, přestože až do roku 1988 po něm vedla silnice.[4] Nyní je přístupný jen pro chodce a cyklisty. Při povodni v roce 2002 byl poškozen a pak zrekonstruován.[5]
V období protektorátu byl z mostu údajně do rybníka vysypán popel Jihočechů popravených nacisty.[6] Pozitivní rolí této malebné barokní stavby bylo naopak několikeré využití pro filmové scény, stejně jako dalšího podobného, dvanáctiobloukového mostu přes Lužnici postaveného asi o 700 m dál v roce 1799.[7]
Odkazy
Reference
- Vítek - Jihočeské rybníky. www.kct-tabor.cz [online]. [cit. 2020-05-13]. Dostupné online.
- Šumavský rozcestník : rybník Vítek. www.sumava.cz [online]. [cit. 2020-05-13]. Dostupné online.
- DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 20.05.12. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2020-05-13]. Dostupné online.
- inundační most - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-05-13]. Dostupné online.
- PRAGOPROJEKT a.s. - projekce a realizace silničních staveb - Most přes rybník Vítek. www.pragoprojekt.cz [online]. [cit. 2020-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-30.
- Jihočeši popravení nacisty skončili v rybníce Vítek. Jejich popel sypali ze známého mostu. České Budějovice [online]. 2017-06-04 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online. (česky)
- Stará Hlína a pohádkové mosty. TÝDEN.cz [online]. 2009-03-09 [cit. 2020-05-14]. Dostupné online. (česky)
Literatura
- LIEBSCHER, Petr; RENDEK, Jan. Rybníky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. 584 s. ISBN 978-80-200-2368-1.
- HULE, Miroslav. Průvodce po rybnících, památkách a hospůdkách Třeboňska. 1. vyd. Třeboň: Carpio, 2005. ISBN 80-86434-10-9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vítek na Wikimedia Commons
- Záplavové mosty u Staré Hlíny