Vídeňské inspirace české architektury 18. století

Vídeňské inspirace české architektury 18. století je jev, spojený se jmény architektů Jana Fischera z Erlachu a Johanna Hildebrandta, který není dosud zcela objasněn. Byl to vznik vrcholné barokní architektury v českých zemích v době, kdy ještě nedosahovala celé své významnosti a jedinečnosti.[1]

Johann Bernhard Fischer (1656–1723)

Čelní pohled na Clam-Gallasovský palác v Praze od architekta Jana Fischera z Erlachu. Tento pohled je v současné době zakryt pozdější zástavbou dnešní Karlovy ulice.

Basilica minor v Jablonném v Podještědí

Charakteristika

Tento jev se týká velké skupiny staveb postavených v českých zemích převážně vídeňskými architekty, na nichž je patrný nejen italský, ale také francouzský styl. Francouzský přínos do české architektury byla novinka, předtím v Čechách pracovali výhradně italští architekti na stavbách jako je Valdštejnský palác, Klementinum, Černínský palác a další.

Francouzská klasicistní architektura byla přitažlivá pro imperiální ambice Vídně, která v době, kdy pominulo nebezpečí od Turků, nabývala postupně na významu v Habsburské monarchii i mimo ni.[2]

Oba architekti, Hildebrandt i Fischer, byli inspirovaní sice italskou architekturou, avšak byli vnímaví i k architektůře Francie (François Mansart, Salomon de Brosse).[2] V širším slova smyslu jde o příslušníky tzv. druhé generace tvůrců barokní architektury v Čechách, inspirované ze zdrojů mimo klasicistní, antizující Itálii (cizí českému cítění a způsobující fiasko architektury období české renesance).[3]

Příčiny tohoto jevu

Do konce 17. století se Praha držela jako zemské středisko a Vídeň byla do roku 1683 architektonicky bezvýznamná kvůli nebezpečí od Turků.
1683 – zatlačování a odehnání Turků.
Vídeň se stala hlavním městem, kde vznikaly první stavby Jana Fischera a Johanna Hildebrandta. V té době se ve Vídni ujala nová architektura – francouzský architektonický styl.
Odtud vznikají další architektonické inspirace pro Prahu i celou střední Evropu.[2]

Významné stavby

Mnoho staveb vzniklo též na Moravě.[5]

Reference

Jakub Pavel, Dějiny umění v Československu, Práce, Praha 1978, str. 122
Přednášky Velké osobnosti barokního umění v Praze, VŠUP, zimní semestr 1997/1998. Dostupné online.
Thomas DaCosta Kaufmann, Court, Cloister and City. The Art and Culture of Central Europe 1450-1800, Chicago 1995, pp. 117-137.
Bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí, městské internetové stránky
KRSEK, Ivo; KUDĚLKA, Zdeněk; STEHLÍK, Miloš; VÁLKA, Josef. Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1996. 739 s. ISBN 80-200-0540-4. (česky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Jakub Pavel, Dějiny umění v Československu, Práce, Praha 1978, str. 122

[Černý-2] Přednášky Velké osobnosti barokního umění v Praze, VŠUP, zimní semestr 1997/1998. Dostupné online.

[3] Thomas DaCosta Kaufmann, Court, Cloister and City. The Art and Culture of Central Europe 1450-1800, Chicago 1995, pp. 117-137.

[4] Bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí, městské internetové stránky

[5] KRSEK, Ivo; KUDĚLKA, Zdeněk; STEHLÍK, Miloš; VÁLKA, Josef. Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1996. 739 s. ISBN 80-200-0540-4. (česky)