Václav Schuster

V letech 1890–1895 vystudoval právo na Univerzitě Karlově v Praze, kde roku 1895 získal titul doktora práv. V letech 1894–1895 působil na univerzitě v Halle. Od roku 1896 pracoval v obchodní a živnostenské komoře v Českých Budějovicích a stal se roku 1898 jejím druhým tajemníkem. V této funkci spolupracoval s Augustem Zátkou a podílel se na českém veřejném a politickém životě v Budějovicích. V období let 1900–1919 byl tajemníkem (od roku 1917, po odchodu Rudolfa Hotowtze, vedoucím tajemníkem[3]) pražské obchodní a živnostenské komory a od roku 1901 řídil i Ústav pro zvelebování živností fungující při komoře.[4]

Počátkem století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1908 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii městské, obvod Jílové, Černý Kostelec, Benešov.[5] Politicky se uvádí coby člen mladočeské strany.[6] Na sněmu byl členem finanční komise.[4] Kvůli obstrukcím se ovšem sněm ve svém plénu po roce 1908 fakticky nescházel. Od roku 1914 byl členem státní železniční komise ve Vídni.[4]

V roce 1919 se stal státním tajemníkem na československém ministerstvu obchodu a podílel se na zakládání obchodní politiky nového československého státu. V této době byl mimořádným vyslancem a zplnomocněncem pro vyjednávání s Německem, Rakouskem, Královstvím SHS a Bulharskem. V roce 1922 odešel ze státních služeb, protože byl zvolen předsedou správní rady Všeobecné české bankovní jednoty v Praze (po jejím sloučení s bankou Union se v roce 1929 stal viceprezidentem a roku 1933 prezidentem správní rady banky Union). Byl členem četných odborných společností (Národohospodářský ústav při České akademii věd a umění, Orientální ústav, Poradní sbor pro otázky hospodářské, Ústřední svaz československých průmyslníků).[4] Publikoval odborné práce v oboru ekonomie a práva.[2][3]