Václav Rombald

Působil jako velkostatkář v Odlochovicích.[2] Statek Odlochovice patřil rodu Rombaldových od roku 1786, kdy jej zakoupil Václav Ferdinand Brázda z Rombaldu (*1732) s manželkou Annou. Ti jej odkázali roku 1811 svému nejstaršímu synovi Václavovi (1775-1849), který vlastnil také Miličín. Ten měl syny Václava Antonína (* 1836) a Václava Ferdinanda, Později zemský poslanec Václav Ferdinand Rombald byl bezdětný. Odlochovice odkázal svému synovci Marianu Rombaldovi z Hochinfelsenu.[5] Václav Rombald patřil mezi zakládající členy pražského Sokola.[3]

V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou, nesvěřenecké velkostatky.[6] Sněm byl ale brzy nato rozpuštěn a v následných volbách v březnu 1867 už nebyl zvolen. Do sněmu se dostal znovu až v zemských volbách roku 1870.[7] Po delší přestávce se znovu zemským poslancem stal v zemských volbách roku 1883.[8] Zasedal tu do své smrti roku 1884.[9] Patřil do Strany konzervativního velkostatku, která podporovala české státní právo a spolupracovala se staročechy.

Zemřel v červnu 1884.[3][4] Odkázal 200 zlatých a sbírku uměleckých předmětů Českému museu[10] a 400 zlatých spolku Svatobor.[11]