Marian Rombald z Hochinfelsenu
Marian Rombald z Hochinfelsenu, celým jménem Marian Štěpán Ladislav Václav Rombald von Hochinfelsen (26. prosince 1863 Odlochovice – 12. ledna 1924 Praha) byl český šlechtic, velkostatkář a politik, sportovec a čtvrtý prezident I. českého lawn-tennis clubu v Praze.
Marian Rombald z Hochinfelsenu | |
---|---|
Narození | 26. prosince 1863 Odlochovice |
Úmrtí | 12. ledna 1924 (ve věku 60 let) Praha |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Životopis
Narodil se na zámku v Odlochovicích u Sedlčan jako starší ze dvou synů velkostatkáře Antonína Rombalda a jeho manželky Aurélie, rozené Pštrossové . Rod pocházel ze severoitalského Udine, byli v něm zastoupeni vesměs vojáci nebo úředníci rakouské monarchie, od 18. století sídlící také v Čechách. Marian se nejprve se věnoval vojenské kariéře, v rakouské armádě dosáhl hodnosti nadporučíka v 11. pluku husarů ve Vídni[1]; od roku 1895 byl státním úředníkem při Zemských deskách v Praze, věnoval se správě velkostatku a vstoupil nejprve do regionální politiky jako člen okresního zastupitelstva ve Voticích a později i do Českého zemského sněmu, v němž byl poslancem za stranu konzervativního velkostatku[2]. Roku 1898 mu byl udělen titul šlechtic z Hochinfelsenu[3]. Po roce 1918 Odlochovický statek prodal.
Rodina
Oženil se s Aurélií Pankrazovou (1868–1932) z Chrančovic u Všerub (okres Plzeň sever), se kterou vyženil další statek. Měli sedm dětí, (pět dcer a dva syny)[4]. Jejich starší syn Marián (1895–1917) v 1. světové válce padl na frontě, mladší Václav byl úředníkem státní správy.
Sport
Stejně jako jeho strýc, zemský poslanec Václav Rombald, patřil k členům pražského Sokola a věnoval se různým sportům. Jako tenista nedosáhl žádných úspěchů. Čestnou a prestižní funkci presidenta I. českého lawn-tennis clubu dostal pravděpodobně proto, že byl jeho mecenášem a vlivným politikem.
Odkazy
Reference
Literatura
- Petr MAŠEK: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl II. N–Ž. Praha : Argo, 2010, s.169; ISBN 978-80-257-0294-9.