Václav Paleček

Postupně vystudoval Vysokou školu technickou a Vysokou školu obchodní v Praze. Po absolutoriu pracoval ve Svazu československého průmyslu a Pražské obchodní komoře. Hned po 15. březnu 1939 se zapojil do domácího odboje. Na podzim 1939 uprchl před zatčením do Francie a následně do Anglie. Zde se podílel na obnovení Ústředního svazu československého studentstva v zahraničí, byl zvolen předsedou Světové rady mládeže. Zasadil se o to, že byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva.[2] Byl pracovníkem ministerstva financí a poté ministerstva zahraničních věcí československé exilové vlády v Londýně. Zasloužil se o propagaci Československa v zahraničí, zejména ve Spojených státech amerických.[2] Po skončení války působil jako velitel československé vojenské mise při Spojenecké kontrolní radě v Berlíně. V roce 1950 byl zatčen, o dva roky později odsouzen na 13 let. Z vězení byl propuštěn v roce 1957, v roce 1965 byl rozsudek v celém rozsahu zrušen. V roce 1968 se podílel na vzniku Klubu 231. Po sovětské okupaci emigroval.[2]

V roce 1992 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy in memoriam.