Václav Munzar

Byl synem sedláře. V Bělohradě vychodil obecnou školu. Vyučil se kupcem v Jilemnici a pracoval pak jako kupecký příručí v několika velkých obchodech (zejména v Liberci). Již ve věku 23 let si založil vlastní kupecký obchod na bělohradském náměstí. Kromě toho byl také činný ve faktorském textilním podnikání. Pro domácí tkalce zajišťoval materiál a vykupoval pak od nich hotové látky.[2][3]

Angažoval se ve veřejném a spolkovém životě v Bělohradě. V letech 1873–1890 působil jako starosta Bělohradu. Zastával funkci předsedy místní Občanské záložny. Podporoval rozvoj lázeňství a za jeho působení v čele samosprávy byla v obci roku 1875 založena škola. Byl rovněž členem okresního zastupitelstva v Nové Pace a náměstkem okresního starosty. Byl čestným členem Hospodářsko-průmyslové jednoty okresu Hořického. Rodné město mu roku 1890 udělilo čestné občanství.[2][3]

V 80. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1883 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Hořice – Nová Paka) do Českého zemského sněmu.[4] Mandát za týž obvod obhájil ve volbách v roce 1889. Byl členem staročeské strany.[5]

Zemřel v dubnu 1890 na ochrnutí srdce.[1] Pohřben byl na bělohradském hřbitově.[3]