Václav Karel Holan Rovenský

Václav Karel Holan Rovenský (1644, Rovensku pod Kamenicí / dnes Rovensko pod Troskami – 27. února 1718 tamtéž) byl český hudební skladatel a varhaník, pracoval také jako učitel, kapelník a kameník.

Václav Karel Holan Rovenský
Základní informace
Narození1644 Rovensko pod Kamenicí
České království České království
Úmrtí27. února 1718 Valdštejn (hrad)
České království České království
Povoláníhudební skladatel, dirigent, spisovatel, varhaník, kameník a básník
Nástrojevarhany
Příbuzná témataAdam Václav Michna z Otradovic, Jan Rozenplut ze Švarcenbachu
Významná dílaCapella regia musicalis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a činnost

Václav Karel Holan Rovenský se narodil v Rovensku pod Troskami, v té době nazývané podle říčky pod Kamenicí na statku „Pod strání“ do rodiny nejspíše dosti zámožného rovenského rychtáře Jana Holana. Prvního vzdělání se mu dostalo od rektora Samuela Fidelia Kutnohorského a tamějšího varhaníka Václava Peregrina Turnovského. Další vzdělání se mu dostalo na gymnáziu při jičínské koleji.

Od roku 1662 začal v Rovensku vyučovat hudbu (uváděn jako ludi magister) a v roce 1664 se stal varhaníkem v rovenském kostele sv. Václava na Týně. Na přechodnou dobu se stal varhaníkem v kostele sv. Františka v Turnově, ale po čase se vrátil do Rovenska.

Když odešel následně v roce 1668 z Rovenska do Prahy, již to byl útěk z moci vrchnosti. O tři roky později, roku 1671, se mu podařilo získat místo kapelníka a varhaníka vyšehradského kolegiátního kostela sv. Petra a Pavla.

Ani zde však nezůstal natrvalo. Někdy před rokem 1693 navštívil Řím, aby se seznámil s italskou hudbou. Na konci 90. let 17. století se vrátil do rodného kraje a našel si zde útočiště na opuštěném hradě Valdštejně jako poustevník.

Od roku 1704 žil opět v Rovensku, kde pracoval jako amatérský kameník. Známé jsou jím vytesané sluneční hodiny[1] a jiné kamenické prvky v rovenském kostele sv. Václava. Po své smrti byl v tomto kostele pohřben.

Zříceniny hradu Valdštejn

Dílo

Jeho skladatelské dílo se zaměřuje spíše na jednodušší líbeznou melodii než na složitější v baroku oblíbený kontrapunkt. Tiskem mu vyšly dvoje pašije.

Jeho životní dílo a největší příspěvek barokní hudbě bylo vytvoření kancionálu Capella regia musicalis – Kaple královská zpěvní s předmluvou Jana Ignáce Dlouhoveského, obsahující jak Holanovy vlastní skladby, tak zejména sebrané písně jiného původu, jejichž autorství často nelze přesně určit. Kancionál vyšel tiskem v Praze roku 1693. Pro toto dílo také sám vytvořil tři mědiryty, Narození Páně, Nejsvětější Trojice a Ukřižovaný.[2]

Bibliografie
  • Pašije Ježíše Krista podle sepsání sv. Matouše, 1690
  • Pašije Ježíše Krista podle sepsání sv. Jana, 1692
  • Capella regia musicalis – Kaple královská zpěvní, 1693

Odkazy

Reference
  1. Záznam v katalogu slunečních hodin střední Evropy.
  2. TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 4. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993. S. 355.

Literatura
  • Jaroslav Bužga: Capella regia musicalis Václava Karla Holana Rovenského. In: Časopis Národního musea 124, 1955, s. 154–170.
  • Jaroslav Bužga: Holan-Rovenský, představitel měšťanské hudební kultury koncem 17. století. In: Hudební věda 4, 1967, ISSN 0018-7003, s. 420–439
  • Bohumil Malotín: Václav Holan Rovenský a jeho kancionál. In: Miscellanea oddělení rukopisů a vzácných tisků 4, 1987, s. 85–120.
  • MATOUŠEK, P. M. Holan Václav Karel Rovenský. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto Svazek 11. S. 481–482.
  • KALISTA, Zdeněk. České baroko. Praha: Evropský literární klub, 1941. S. 334.
  • KALISTA, Zdeněk. Cesta po českých hradech a zámcích. Praha: Odeon, 1993. 453 s. ISBN 80-207-0440-X. Kapitola Valdštejn rytířů, lapků a básníků, s. 136–140. S ukázkami básní z Holanova kancionálu.
  • SYCHRA, Method Lumír. K dějinám varhan a varhanní hry v Čechách. Praha: Obecná jednota cyrillská, 1912. 36 s. Dostupné online. Kapitola Václav Karel Holan Rovenský, s. 34. Historická studie sleduje téma nástroje, jeho uplatnění i osobnosti varhaníků a skladatelů v Čechách od 13. do konce 17. století. S bohatým poznámkovým aparátem..

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.