Václav Kalous

Václav Kalous, řádovým jménem Simon a Scto Bartholomaeo (24. ledna 1715 Solnice22. července 1786 Rychnov nad Kněžnou[1]) byl český piarista a skladatel chrámové hudby.

Václav Kalous
Základní informace
Narození24. ledna 1715
Solnice
České království České království
Úmrtí22. července 1786 (ve věku 71 let)
Rychnov nad Kněžnou
České království České království
Žánryduchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, pedagog, varhaník a řeholník
Nástrojevarhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Jeho otec byl venkovský kantor. Vzhledem k tomu, že se roku 1736 stal novicem u piaristů v Lipníku nad Bečvou, studoval patrně nejprve na piaristickém gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou. Při přijetí do řádu přijal řádové jméno Simon a Scto Bartholomaeo. Nejprve byl učitelem a varhaníkem ve Strážnici. Po roce odešel do Rakouska, kde působil ve stejných funkcích ve Vidni a v Hornu. Zde také dokončil svá studia teologie.

Na Moravu se vrátil v roce 1745 a stal se učitelem a regenschorim v Mikulově. Od roku 1747 působil v Kosmonosích. Mezi jeho významné žáky patřili František Xaver Brixi a Fortunát Durych. Ve dvouletých intervalech učil dále na piaristických gymnáziích v Lipníku nad Bečvou a Benešově. V Benešově byl jmenován profesorem a dostal za povinnost organizovat divadelní činnost žáků ústavu. Žáci poslední třídy benešovského gymnázia hráli pod jeho vedením divadelní hry, které Simon sám napsal a patrně k nim komponoval i scénickou hudbu.

V roce 1752 získal piaristický řád povolení působit v Praze a Kalous byl mezi prvními sedmi řeholníky, kteří byli vysláni do nového působiště. V Praze zůstal čtyři roky a kromě pedagogické a skladatelské činnosti se zde věnoval i studiu hebrejštiny. Po krátké zastávce v Kosmonosích působil další dva roky na gymnáziu ve Slaném. Kromě toho byl samozřejmě varhaníkem, ředitelem kůru. Dále vystřídal Piaristické gymnázium v Kroměříži, znovu Strážnici a Litomyšl.

Roku 1773 byl přeložen do svého posledního působiště, piaristického kláštera v Rychnově nad Kněžnou. Byl zde prefektem latinských škol. V důsledku tereziánských a josefínských reforem bylo gymnázium v roce 1783 zrušeno. Kalous pak učil na německé normálce a věnoval se kazatelské a nábožensko-vychovné činnosti. V roce 1786, byl řád vypovězen i z rychnovského kláštera. Odchodu mnichů z kláštera, se však skladatel již nedožil. Po záchvatu mrtvice zemřel 22. července 1786 v rychnovské koleji.

Skladby komponované v Rychnově bohužel nejspíše shořely během požáru kostela a koleje v roce 1798.

Dílo

Václav Kalous je jeden z nejplodnějších českých skladatelů chrámové hudby 18. století. Jeho skladby se dochovaly nejen v místech kde působil, ale jejich opisy byly nalezeny v mnoha českých a moravských kostelích. Dochovalo se okolo stovky skladeb.

  • 27 mší
  • 11 Regina coeli
  • 5 Salve regina
  • 44 offertorií
  • 8 litanií
  • 4 Stationes Theophoricae
  • Affectus erga Christum in sepulcro (sepolkro)

a řada menších chrámových skladeb.

Soupis dosud známého díla pořídil Vincenc Straka a byl publikován v jeho disertační práci. Seznam nemusí být zdaleka úplný. V nedávné době byly v archivu farního kostela v Litomyšli objeveny dosud neznámé Kalousovy kompozice. Na spartaci a analýze těchto skladeb pracují studenti pedagogické fakulty Palackého univerzity v Olomouci.

Byl znám i jako znamenitý hudební pedagog, který vychoval řadu vynikajících hudebníků.

Odkazy

Reference

Literatura

  • Československý hudební slovník osob a institucí I (A–L), 1963, SHV, Praha, s. 637
  • Pazdírkův hudební slovník naučný : Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
  • Martina Michailidisová: Václav Kalous: Stationes theophoricae, Bakalářská diplomová práce Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, 2008, dostupné na
  • J. Sehnal, J. Vysloužil: Dějiny hudby na Moravě. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001.
  • Vincenc Straka: Melodika offertorií Václava Kalouse. Musikologie 5, Praha – Brno, 1957,
  • Vincenc Straka: Život a dílo P. Simona a s. Barholomaeo. Příspěvek k dějinám chrámové hudby v 18. století. Disertace, Brno, 1946

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.