Váňův kámen

Váňův kámen je přírodní památka ev. č. 1664 poblíž obce Kopřivnice v okrese Nový Jičín. Chráněné území spravuje Krajský úřad Moravskoslezského kraje.[3]

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Váňův kámen
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Základní informace
Vyhlášení17. prosince 1993
VyhlásilOkresní úřad Nový Jičín
Nadm. výška416–448 m n. m.
Rozloha0,78 ha[1][2]
Poloha
StátČesko Česko
OkresNový Jičín
UmístěníKopřivnice
Souřadnice49°35′30,36″ s. š., 18°7′45,72″ v. d.
Váňův kámen
Další informace
Kód1664
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Předmět ochrany

Důvodem ochrany je zachování významného skalního útvaru – dominantního výchozu jurského vápence s výraznou brekciovou texturou. Přírodní památka se nachází v malém zalesněném remízku na jihovýchodním svahu Bílé hory. Širší území přírodní památky je téměř z poloviny porostlá mladou dubohabřinou.[4]

Geomorfologie

Z hlediska geomorfologického členění náleží území do celku Podbeskydská pahorkatina v subprovincii Vnější Západní Karpaty.[4] Výrazný skalní vápencový výchoz je co do morfologie velmi významným útvarem. Skála o rozměrech 50 krát 30 metrů má u paty přibližně trojúhelníkový půdorys a vystupuje jako kolmý jehlan do výše asi 20 m nad okolní terén. Stěny skály byly utvářeny lomovou těžbou vápence, která zde probíhala koncem 19. století.[5]

Geologie

Skála je tvořena krou světle šedého štramberského vápence s výraznou brekciovitou stavbou. Tyto vápence jsou významné i z paleontologického hlediska, neboť obsahují hojné ukázky fauny někdejšího jurského korálového rifu.[5]

Historie

Pamětní deska k 300. výročí selského povstání

Váňův kámen a jeho nejbližší okolí je také významnou archeologickou a historickou památkou. Profesor Karel Jaroslav Maška nalezl v  roce 1879 na této lokalitě bronzové jehlice a pazourkové nožíky. Při archeologickém průzkumu zde byly zjištěny též důkazy existence tzv. kultury púchovského lidu.[4]

Z historické doby je známo několik dramatických událostí, jako byla selská povstání, která se zde odehrála v 17. století. Těchto povstání se účastnilo až 1500 mužů z 30 obcí tehdejšího biskupského hukvaldského panství. Na jihovýchodní stěně Váňova kamene byla na památku těchto povstání v roce 1995 odhalena bronzová pamětní deska.[4]

Přístup

Ke Váňovu kameni dojdete po modré turistické značce a zároveň po Lašské naučné stezce z náměstí v Kopřivnici. která dále pokračuje k rozcestníku Štramberk – pod Bílou Horou. Pokud opustíte modrou turistickou značku, můžete po druhé trase Lašské naučné stezky dojít až na vrchol Bílé hory s rozhlednou.

Horolezectví

Váňův kámen je často využíván horolezci jako cvičná lezecká stěna, přičemž k výstupům je vyžívána především jižní a jihovýchodní strana skály.[4] Na Váňově kameni je vyznačeno celkem 22 lezeckých cest nižší až střední obtížnosti, přičemž zdejší nejobtížnější cesty dosahují stupně 7+ a 8-.[6]

Odkazy

Reference

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Nationally designated areas inventory. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. PP Váňův kámen [online]. AOPK ČR [cit. 2018-08-28]. Dostupné online.
  4. GILOVÁ, L.; LOSÍK, J. Plán péče o přírodní památku Váňův kámen na období 2015-2034 [online]. [cit. 2018-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-31.
  5. JIRKOVÁ, Pavlína. Váňův kámen [online]. Praha: Česká geologická služba, 2010-12-02 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online.
  6. Štrámberk: Váňův kámen [online]. Český horolezecký svaz [cit. 2018-09-09]. Dostupné online.

Literatura

  • Okres Nový Jičín. Místopis obcí. I. svazek. [s.l.]: [s.n.] S. 49–50.

Související články

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.