Váňův kámen

Důvodem ochrany je zachování významného skalního útvaru – dominantního výchozu jurského vápence s výraznou brekciovou texturou. Přírodní památka se nachází v malém zalesněném remízku na jihovýchodním svahu Bílé hory. Širší území přírodní památky je téměř z poloviny porostlá mladou dubohabřinou.[4]

Pamětní deska k 300. výročí selského povstání

Váňův kámen a jeho nejbližší okolí je také významnou archeologickou a historickou památkou. Profesor Karel Jaroslav Maška nalezl v  roce 1879 na této lokalitě bronzové jehlice a pazourkové nožíky. Při archeologickém průzkumu zde byly zjištěny též důkazy existence tzv. kultury púchovského lidu.[4]

Z historické doby je známo několik dramatických událostí, jako byla selská povstání, která se zde odehrála v 17. století. Těchto povstání se účastnilo až 1500 mužů z 30 obcí tehdejšího biskupského hukvaldského panství. Na jihovýchodní stěně Váňova kamene byla na památku těchto povstání v roce 1995 odhalena bronzová pamětní deska.[4]

Ke Váňovu kameni dojdete po modré turistické značce a zároveň po Lašské naučné stezce z náměstí v Kopřivnici. která dále pokračuje k rozcestníku Štramberk – pod Bílou Horou. Pokud opustíte modrou turistickou značku, můžete po druhé trase Lašské naučné stezky dojít až na vrchol Bílé hory s rozhlednou.

Váňův kámen je často využíván horolezci jako cvičná lezecká stěna, přičemž k výstupům je vyžívána především jižní a jihovýchodní strana skály.[4] Na Váňově kameni je vyznačeno celkem 22 lezeckých cest nižší až střední obtížnosti, přičemž zdejší nejobtížnější cesty dosahují stupně 7+ a 8-.[6]