Ursus deningeri

Medvěd Ursus deningeri má kombinaci primitivních a odvozených znaků, čímž se odlišuje od všech pleistocenních druhů medvědů. Spodní čelist má štíhlou jako současný medvěd hnědý a již vyhynulý Ursus etruscus. Tento znak byl pravděpodobně odvozen od medvěda jeskynního. Je považován za velmi blízkého příbuzného předků medvěda hnědého. Vážil okolo 250-350 kilogramů. V kohoutku měřil 1,5 metry a na délku dorůstal 2,7 metru.

Pozůstatky tohoto druhu medvěda byly nalezeny na mnoha místech České republiky. Kupříkladu v Koněpruských jeskyních [1], v Medvědí jeskyni na Stránské skále, či v jeskyni Za hájovnou v Javoříčském krasu.

V září 2013 publikoval mezinárodní tým paleontologů a biologů zprávu, že se jim podařilo rekonstruovat genom pleistocenního jeskynního medvěda Ursus deningeri. Použili k tomu novou metodu, díky které lze přečíst DNA i z malého fragmentu. Podařilo se jim tak dokázat, že aDNA může přetrvat stovky tisíců let i mimo permafrost. Vědci k výzkumu použili kost, která byla objevena v Sima de los Huesos v Atapuercu ve Španělsku. Obsahovala při tom pouze 10 až 50 párových bází. [2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ursus deningeri na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ursus deningeri na Wikimedia Commons