Uralská fonetická abeceda

Uralská fonetická abeceda (anglicky Uralic Phonetic Alphabet, UPA; finsky suomalais-ugrilainen tarkekirjoitus, SUT) je systém fonetické transkripce vyvinutý převážně pro fonetický přepis uralských jazyků. Poprvé byla zveřejněna v roce 1901 finským lingvistou Eemilem Nestorem Setäläm. Její základní znaky jsou odvozené od finské abecedy, některé však byly také přejaty z alfabety, cyrilice a pravopisů polštiny (ł), islandštiny (ð), francouzštiny (œ) a norštiny či dánštiny (æ, ø).

Samohlásky

Samohláska nacházející se vlevo od tečky je nezaokrouhlená, napravo je zaokrouhlená.

  Přední Střední Zadní
Zavřená
i •
• u
e •
• o
a • å
Téměř zavřená
Polozavřená
Středová
Polootevřená
Téměř otevřená
Otevřená

Dlouhé samohlásky se mohou zapsat buď pomocí vodorovné čárky (ā) nebo zdvojením (aa).

Souhlásky

UPA nerozlišuje znělé frikativy od aproximant a mnoho znaků z mezinárodní fonetické abecedy neobsahuje.

Souhlásky UPA
 PlozivaFrikativaLaterálaVibrantaNazálaMlaskavka
Bilabiální pʙb φβ ᴪψ ᴍm p˿b˿
Labiodentální p͔ʙ͔ b͔ fv ᴍ͔m͔
Dentální θδ
Alveolární tᴅd ᴙ sᴢz šž ʟl ʀr ɴn t˿d˿
Dentopalatální (palatalizované) ťᴅ́ď śᴢ́ź š́ž́ ʟ́ĺ ʀ́ŕ ɴ́ń  
Prepalatální (palatalizované, před tvrdým patrem) ḱɢ́ǵ χ́j ᴎ́ŋ́
Velární kɢg χγ ᴎŋ k˿g˿
Postvelární k͔ɢ͔g͔ χ͔γ͔ ᴫ ᴎ͔ŋ͔
Uvulární ᴩρ

Pokud jsou ve sloupci dvě nebo více souhlásek, souhláska umístěná nejvíce vpravo je znělá. Pokud se zde vyskytují souhlásky tři, prostřední je částečně zbavena znělosti.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Urallic Phonetic Alphabet na anglické Wikipedii.

    Externí odkazy
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.