Umberto Saba
Umberto Saba, vlastním jménem Umberto Poli (9. března 1883 Terst – 26. srpna 1957 Gorizia), byl italský básník.
| Umberto Saba | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Umberto Poli |
| Narození | 9. března 1883 Terst |
| Úmrtí | 25. srpna 1957 (ve věku 74 let) Gorizia |
| Pseudonym | Umberto Saba |
| Povolání | básník, spisovatel, esejista a novinář |
| Alma mater | Univerzita v Pise |
| Žánr | kancóna, sonet, Tercína, esej a román |
| Ocenění | Cena za literaturu Viareggio |
| Děti | Linuccia Saba |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Jeho otec pocházel z italské šlechtické rodiny, matka byla Židovka.[1] Absolvoval námořní akademii, studia italštiny a němčiny na Univerzitě v Pise ze zdravotních důvodů nedokončil. V roce 1909 se oženil s Linou Wölflerovou, roku 1910 vydal první sbírku básní. O literární kariéru však nestál, pracoval jako účetní a později provozoval v Terstu antikvariát, příležitostně dopisoval do novin. Za druhé světové války se skrýval, aby přežil pronásledování Židů. V roce 1946 obdržel Premio Viareggio a v roce 1953 cenu Accademia dei Lincei. Jeho život byl poznamenán duševní chorobou, patřil k průkopníkům psychoanalýzy v Itálii.[2] V Sabově poezii převládá milostná lyrika, autobiografická témata a popisy života v rodném městě, česky vyšla v knize Terst a jedna žena v překladu Vladimíra Mikeše (Odeon 1977).
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Umberto Saba na Wikimedia Commons
- Umberto Saba v Databázi knih
Autoritní data  |
|
|---|