Umberto D.

Umberto D. je italský film z roku 1952 režiséra Vittoria De Sicy. V roce 1955 obdržel spolu s francouzským filmem Ďábelské ženy Henriho-Georgese Clouzota New York Film Critics Circle Award v kategorii zahraničních filmů.[1] Cesare Zavattini byl v roce 1957 nominován na Oscara za nejlepší scénář. Film byl také zařazen na seznam Sto italských filmů, které si zaslouží zachránit, sestavený na Benátském filmovém festivalu 2008 a na seznam stovky nejlepších filmů historie podle časopisu Time. Ingmar Bergman ho označil za svůj oblíbený film.[2]

Umberto D.
Základní informace
Původní název	Umberto D.
Země původu	Itálie Itálie
Jazyk	italština
Délka	89 min
Žánr	drama
Scénář	Cesare Zavattini Vittorio De Sica
Režie	Vittorio De Sica
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Carlo Battisti Maria Pia Casilio Lina Gennari Memmo Carotenuto Lamberto Maggiorani … více na Wikidatech
Produkce	Vittorio De Sica
Hudba	Alessandro Cicognini
Kamera	G. R. Aldo
Střih	Eraldo Da Roma
Výroba a distribuce
Premiéra	21. leden 1952
Distribuce	Dear Film
Umberto D. na ČSFD, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Film je natočen v duchu neorealismu, s využitím reálného prostředí a neherců (představitel hlavní role Carlo Battisti byl profesor lingvistiky). Jednoduchý příběh poukazuje na tíživou situaci penzistů v poválečné Itálii: Hlavní hrdina Umberto Domenico Ferrari je bývalý státní úředník, kterému důchod nestačí na zaplacení nájmu. Jeho situace je natolik bezvýchodná, že začne uvažovat o sebevraždě, při životě ho však drží přátelství k mladé služce a k psovi Flikovi.

V roce 2008 natočil Francis Huster novodobý remake Umberta D., nazvaný Muž a jeho pes, hlavní roli hrál Jean-Paul Belmondo.[3]