Ulice Krále Jiřího (Jeruzalém)

Ulice vede severojižním směrem obloukem lehce vyklenutým k západu. Na severním konci se dotýká ulice Jaffské a pokračuje za křižovatkou dále severním směrem jako Straussova ulice. Na jihu končí Francouzským nebo také Pařížským náměstím, za nímž pokračuje dále k jihu ulice Keren ha-jesod.

Ulice je vytíženou dopravní tepnou, využívanou pro automobilovou a autobusovou dopravu. V jižní části ulice jsou uprostřed silnice vyhrazené dopravní pruhy pro veřejnou dopravu; ty by měly být výhledově nahrazeny modrou linkou jeruzalémské tramvaje.

Ulice byla postavena k příležitosti sedmého výročí britského dobytí Jeruzaléma pod vedením generála Edmunda Allenbyho. Slavnostní otevření se uskutečnilo 9. prosince 1924 za přítomnosti britského vysokého komisaře v mandátní Palestině sira Herberta Samuela, britského správce Jeruzaléma sira Ronalda Storrse a arabského starosty Jeruzaléma Radžiba Našašibiho.[2]

V letech 1928 až 1936 byl v ulici postaven Dům národních institucí, kde od té doby sídlí tří židovské sionistické organizace, a to Židovský národní fond, Židovská agentura a Keren ha-jesod, náležící v minulosti mezi tzv. národní instituce.[3] Po vzniku Izraele v květnu 1948 se v budově konala vůbec první zasedání izraelského parlamentu (Knesetu)[4] a 16. února 1949 zde složil přísahu první izraelský prezident Chajim Weizmann.[5] V letech 1950 až 1966 sídlil Kneset v téže ulici ve Fruminově domě, poté se přesunul do svého nového sídla ve čtvrti Giv'at Ram.[6]

V ulici Krále Jiřího byly nainstalovány vůbec první semafory v Jeruzalémě, a to na křižovatce s Jaffskou ulicí.

• 
  Hechal Šlomo a Velká synagoga
• 
  Fruminův dům
• 
  Plastika menory umístěná před Fruminovým domem v době, kdy v něm sídlil Kneset
• 
  Část Domu národních institucí, kde sídlí Židovská agentura
• 
  Synagoga Ješurun
• 
  Fragmenty bývalé budovy německé dívčí školy Talithakumi
• 
  Mrakodrap Migdal ha-ir je obklopen ulicemi Krále Jiřího, Ben Jehudovou a Eliashovou