Uhlík-12
Uhlík-12 je běžnějším z obou stabilních izotopů uhlíku, patří k němu asi 98,9 % uhlíkových atomů na Zemi[1], jeho vysoký výskyt je způsoben tím, že vzniká uvnitř hvězd během 3-alfa reakce. Tento izotop byl stanoven za základ, podle kterého se určují relativní atomové hmotnosti všech nuklidů, u uhlíku-12 je podle definice rovna 12.
Historie
Před rokem 1959 používaly IUPAP i IUPAC pro definici látkového množství kyslík; v chemii byl 1 mol definován jako počet atomů v 16 gramech přírodní směsi izotopů kyslíku, zatímco ve fyzice pomocí samotného 16O. Současná definice byla schválena na přelomu let 1959 a 1960. Mezinárodní výbor pro míry a váhy ji převzal roku 1967 a roku 1971 byla schválena na 14. Generální konferenci pro míry a váhy. V roce 1980 byla tato definice doplněna o to, že atom uhlíku nesmí být vázaný a musí být v základním stavu.
Hoylův stav
Hoylův stav je excitovaný rezonanční stav uhlíku-12, jehož existenci roku 1954 předpověděl Fred Hoyle.[2] Jeho existence je nezbytná pro nukleosyntézu uhlíku v červených obrech spalujících helium a předpovídá takovou tvorbu uhlíku uvnitř hvězd, jaká je pozorována. Existence Hoylova stavu byla experimentálně potvrzena, ovšem jeho vlastnosti nejsou přesně známy.[2]
Získávání izotopu
Izotopy uhlíku lze od sebe oddělit ve formě oxidu uhličitého přeměněného řetězcem chemických reakcí na aminkarbamát.
Odkazy
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carbon-12 na anglické Wikipedii.
- Table of Isotopic Masses and Natural Abundances [online]. 1999. Dostupné online. (anglicky)
- HOYLE, F. On Nuclear Reactions Occurring in Very Hot Stars. I. the Synthesis of Elements from Carbon to Nickel.. The Astrophysical Journal Supplement Series. 1954, s. 121. ISSN 0067-0049. DOI 10.1086/190005. Bibcode 1954ApJS....1..121H. (anglicky)