3-alfa reakce

Při této situaci dochází ke kolapsu jádra a vzrůstu teploty v centrální části až řádově na ~100×10⁶ K. V tomto okamžiku mají heliová jádra dostatečnou kinetickou energii, aby mohla projít coulombovou bariérou a spojením dvou heliových jader dochází ke vzniku jádra berylia.

${\displaystyle \mathrm {\ ^{4}He+\ ^{4}He\longleftrightarrow \ ^{8}Be+\gamma -\ 0{,}092\ MeV} }$ (reakce energii spotřebovává)

Toto beryliové jádro je nestabilní (poločas rozpadu 6,7×10⁻¹⁷ s) a samovolně by se rozpadlo zpět na dvě heliová jádra. Předcházející reakce však probíhá dostatečně rychle, aby v jádře hvězdy bylo stále trochu jader berylia. Ta se mohou sloučit s dalším heliovým jádrem za vzniku stabilního jádra uhlíku.

${\displaystyle \mathrm {\ ^{8}Be+\ ^{4}He\longrightarrow \ ^{12}C+\gamma +\ 7{,}367\ MeV} }$

Celková energie uvolněná při těchto dvou reakcích je 7,275 MeV.

U hvězd s hmotností do 2,25 hmotnosti Slunce dochází po spálení vodíku v jádře k elektronové degeneraci plynu. Zapálení 3-alfa reakce vede k prudkému rozšíření této reakce po celém jádře a celkovému zvýšení jeho teploty. Při tomto procesu trvajícím několik sekund a nazývaném heliový záblesk dojde ke spálení 60 - 80 % helia v jádře.

• Proton-protonový cyklus
• Uhlíkový cyklus
• Jádro Slunce