Ugandský antihomosexuální zákon (2014)

Protest AIDS Coalition to Unleash Power proti přijetí zákona, New York

Podle lidskoprávních organizací žije v Ugandě minimálně 500 tisíc homosexuálně orientovaných občanů na místních 31 milionů obyvatel. Ugandská vláda toto číslo rozporuje a BBC tvrdí, že je to z hlediska statistického nemožné.[9]

Stávající právní úprava trestá homosexuální styk odnětím svobody v maximální délce trvání 14 let. Jedná se o dědictví britského kolonialismu, kdy se kriminalizovalo smilstvo proti přírodě páchané místními lidmi.[10][11][12][13][14] V některých částech země byla mužská homosexualita věkově stratifikovaná podobně jako ve starém Řecku, kde válečníci zacházeli s mladými muži jako s nevěstami, když neměli k dispozici ženy. Jednalo se tedy o klasickou prostituci.[15] Lidskoprávní skupiny požadují zrušení těchto zákonů a dekriminalizaci homosexuality. Jako odůvodnění uvádějí zastaralost koloniální legislativy a její podporu předsudků a násilí vůči LGBT komunitě.[16]

Podle afrického zpravodajce má tamní obyvatelstvo tendenci homosexualitu vnímat jako neafrickou a nekřesťanskou. 38 z 53 afrických národů kriminalizuje homosexualitu podobným způsobem.[11] Průzkum z r. 2013 shledal, že drtivá většina Uganďanů homosexualitu odsuzuje.[17] Jedinými zeměmi Subsaharské Afriky, jejichž vlády podporují LGBT práva jsou Jihoafrická republika a Namibie, ačkoli i zde jsou rozšířeny případy nápravného znásilňování lesbických žen (typickým případem je vražda Eudy Simelanové) a jiného anti-LGBT násilí, které tamní policie často přehlíží, a dokonce i tiše podporuje. Jako v drtivé většině afrických národů čelí homosexuálové v Ugandě přímému fyzickému násilí, vandalismu, vydírání, výhrůžkám, smrtí a nápravnému znásilňování.[18][19]

Od 5. do 8. března 2009 probíhal workshop organizovaný Family Life Network zaštítěný Stephenem Langou, který se nesl pod názvem „Seminář o homosexualitě“. Místem konání bylo ugandské hlavní město Kampala.[20] Workshopu se zúčastnili tři američtí evangeličtí misionáři: Scott Lively, autor několika knih odsuzujících homosexualitu; Caleb Lee Brundidge, „bývalý“ homosexuál tvrdící, že homosexualitu lze léčit; a Don Schmierer, člen výboru Exodus International, organizace věnující se „osvobození z homosexuality“ prostřednictvím přijetí Ježíše Krista.[21][22] Podle New York Times byla tématem konference homosexuální agenda: jak napravit homosexuála?, jak homosexuální muži sodomizují dospívající chlapce? proč je homosexuální hnutí zlem, jehož cílem je zničit společnost založenou na manželství a nahradit je kulturní a sociální promiskuitou.[18] Kapya Kaoma, anglikánský pastor ze Zambie, byl na konferenci taktéž přítomný a vše z ní zaznamenával. Veřejně potvrdil své stanovisko, že legalizace homosexuality povede k akceptaci pedofilie a bestiality. Dále tvrdil, že homosexuálové rozkládají společnost, mají na svědomí vysoký počet rozvodů, násilí na dětech a pandemii HIV/AIDS. O amerických homosexuálech uvedl, že se jedná o mladé lidi, kteří byli k homosexualitě svedení. Jeden z přítomných Uganďanů uvedl v reakci na Kaomu, že by parlament měl neprodleně sepsat nový zákon, který by se začal více zabývat problémem homosexuality, a který by ji neřešil pouze na národní, nýbrž i mezinárodní úrovni. Podle něj by bylo nejlepší, kdyby se opatření začala dělat ihned.[20]

To samé uvedl během března 2009 na živém setkání s několika ugandskými poslanci a ministrem etiky a integrity Jamesem Nsabou Buturou. Langa pak na svém blogu napsal: „Jsem mile překvapen z výsledků našeho úsilí. Je téměř navýsost jasné, že nadcházející týdny se ponesou v duchu značného rozvoje morálního klimatu a masivního nárůstu prorodinného aktivismu ve všech sociálních sférách. Taktéž mám velkou radost z reakcí obyvatel Kampaly, kteří naší kampaň vnímají jako jakousi nukleární bombu proti homosexuální agendě, která se v Ugandě rozrůstala. Modlím se za to, aby mé odhady byly pravdivé.“[23][24]

V dubnu 2009 zveřejnil ugandský tisk jména obviněných homosexuálů s návodem na to, jak je správně identifikovat ve veřejném prostoru. V říjnu 2010 vyšel další článek v Rolling Stone s podrobným popisem minimálně 100 gayů a leseb, včetně jejich fotek a míst bydliště. Vedle seznamu byla žlutě zvýrazněná výzva „pověste je!“. Julian Pepe, programový koordinátor Sexual Minorities Uganda, řekl, že dotyční lidé po zveřejnění obou článků žijí v neustálém strachu. Někteří z nich se stali terčem útoků, jiný byli okamžitě propuštěni z práce a nuceni úplně změnit místo svého bydliště. Autor článku řekl, že jeho účelem bylo udat gaye a lesby autoritám, aby mohly neprodleně zahájit trestní řízení. Ministr Buturo odmítl stížnosti od homosexuálů a jejich příznivců na nucené outování s tím, že jsou pouhou součástí kampaně, která jim má zajistit podporu a sympatie v zahraničí.[25][26] Ugandské soudy nicméně nařídily Rolling Stone, aby přestal zveřejňovat fotografie gayů a leseb poté, co je David Kato zažaloval.[27]

Langa dále citoval slova nelicencovaného konverzního terapeuta Richarda A. Cohena, která se nachází v knize Coming Out Straight, která se stala jakýmsi návodem jak pro něj, tak i jiné prominentní Uganďany.

Homosexuálové nejméně 12krát častěji zneužívají děti než heterosexuálové; homosexuální učitelé nejméně 7krát častěji sexuálně obtěžují své žáky; homosexuální učitelé mají podle odhadů nejméně 25 % podíl na pohlavním zneužíváním žáků, 40 % sexuálních útoků mají na svědomí aktivní homosexuálové.

Tyto hypotézy jsou založeny na lživé studii od Paula Camerona, který za ni byl vyloučen z Asociace amerických psychologů, Asociace kanadských psychologů a Americké sociologické asociace. Cohen však zneužil neznalosti Uganďanů a řekl, že pokud se kniha přetiskne, pak budou tyto statistiky odstraněny.[28][29][30]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Uganda Anti-Homosexuality Act, 2014 na anglické Wikipedii.

• LGBT práva v Ugandě
• LGBT historie v Ugandě
• God Loves Uganda
• Lidská práva v Ugandě
• HIV/AIDS v Ugandě
• Mark Kiyimba
• Call Me Kuchu'

• SHARLET, Jeff. Straight Man's Burden: The American roots of Uganda's anti-gay persecutions. Harper's. Harper's Magazine Foundation, September 2010, s. 36–48. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-06. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Uganda, United States and Europe: The Anti-Homosexual Law of 2014 M. L. Stevens, historie zákona a reakce západního světa
• Making Unjust Law: The Parliament of Uganda and the Anti-Homosexuality Act 2014 – akademický článek publikovaný pro parlamentní účely, jehož cílem bylo seznámit ugandské zákonodárce o podobě anti-homosexuálního zákona, aby splnil svůj účel, a aby hladce prošel celým legislativním procesem, včetně klíčových pasáží, Paul Johnson, University of York.
• Morality plays and money matters: toward a situated understanding of the politics of homosexuality in Uganda – akademická analýza ugandské homosexuální politiky a podpora Anti-homosexuálních zákonů, autoři: Joanna Sadgrove, Robert Vanderbeck, Gill Valentine, Johan Andersson a Kevin Ward, University of Leeds