Nápravné znásilnění

Nápravné znásilnění je zločin z nenávisti spočívající v účelovém znásilnění jednotlivce nebo skupiny definovaných odlišnou sexuální orientací nebo genderovou identitou. Pachatel tohoto aktu se snaží pomocí nuceného pohlavního styku dosáhnout změny sexuální orientace oběti na heterosexuální nebo o standardizaci její genderové identity na stereotypní.[1][2]

Termín nápravné znásilnění má původ v Jižní Africe, která je proslulá případy nápravného znásilňování lesbických žen. Známou obětí Eudy Simelanová, která byla během něj zavražděná, a Zoliswa Nkonyanová. Ačkoli některé země přijaly zákony chránící LGBT komunitu, nápravné znásilňování bývá často přehlíženo.

Rizikové faktory a motivy pachatelů

Nápravné znásilnění je považováno za zločin z nenávisti. Nicméně kvůli převládající homofobii a heteronormativitě nebývají zločiny motivované jinou sexuální orientací nebo genderovou identitou oběti na rozdíl od jiných (rasa, pohlaví, třída, věk atd.) často uznávány autoritami. Podle jedné ze studií je příčinou tohoto stavu situace, ve které policie, justice a širší veřejnost mívají někdy sklony tiše tolerovat zločiny páchané proti homosexuálním mužům a ženám. Mezi ně patří i zmiňované nápravné znásilnění.[3][1]

Někteří lidé zastávají názory, že nápravné znásilnění dokáže pomoci lidem, kteří buď nejsou heterosexuální, nebo jejich chování neodpovídá genderovým stereotypům. Zpráva ActionAid potvrzuje, že přeživší často pamatují na slova "dostaneš lekci".[4] Pachatelé bývají často motivováni misogynií a šovinismem.[5]

Jiné zdroje uvádí, že případy korektivního nuceného pohlavního styku mívají kořeny v morálních normách dané společnosti a diskuzích dědičnosti proti prostředí. Navzdory poznatkům široké odborné veřejnosti o biologické předurčenosti sexuální orientace[6][7][8], mnoho lidí zastává názor, že homosexualita (a jiné odlišnosti od heterosexuální orientace) nevzniká na genetickém či biologickém základu, a tudíž je její příčina ve vlivu daného prostředí. Z tohoto důvodu jsou pak přesvědčení, že jí lze změnit.[9][10][11]

Výskyt

Případy nápravného znásilňování byly zaznamenávány nejčastěji v Thajsku, Zimbabwe, Ekvádoru, Ugandě, Jižní Africe, na Jamajce a [12] v Indii.

Zimbabwe
Podrobnější informace naleznete v článku LGBT práva v Zimbabwe.

Zpráva Ministerstva zahraničí USA shledala, že: "V reacki na sociální tlaky podrobují některé rodiny své LGBT členy nápravnému znásilňování a nuceným manželstvím za účelem dosažení zájmu o heterosexuální životní styl. Tyto trestné činy jsou jenom zřídka vyšetřovány policií. Mezi oběťmi převažují ženy znásilněné některým z mužských rodinných příslušníků.[13] Following the publication of an earlier report with similar wording,[14] Zimbabwský novinář Anus Shaw informoval, že homosexuální ženy jsou znásilňovány muži, aby byl v nich údajně probuzen "přirozený" heterosexuální pud. Homosexuální muži bývají zase naopak nuceni k pohlavnímu styku s ženami, aby se "vyléčili" ze svého "vadného" sexuálního cítění.[15]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Corrective rape na anglické Wikipedii.

  1. Fadi Baghdadi. academia.edu. Corrective Rape of black lesbian women in Post-Apartheid South Africa: investigating the symbolic violence and resulting misappropriation of symbolic power that ensues within a nexus of social imaginaries.. www.academia.edu. A Night of Dostoevskian Smiles and Sadean excesses, June 28, 2013. Dostupné online [cit. 12 March 2017]. (anglicky)
  2. THOMPSON, Sherwood. Encyclopedia of Diversity and Social Justice. Lanham, MD: Roman & Littlefield, 2014. ISBN 1442216042. S. 475. (anglicky)
  3. BARTLE, EE. Lesbians And Hate Crimes. Journal of Poverty. 2000, s. 23–44. DOI 10.1300/J134v04n04_02. (anglicky)
  4. Hate crimes: The rise of ‘corrective’ rape in South Africa [online]. Actionaid.org.uk, 2009-03 [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Reddy, Vasu, Cheryl-Ann Potgieter, and Nonhlanhla Mkhize. "Cloud over the rainbow nation:'corrective rape'and other hate crimes against black lesbians." (2007).
  6. Frankowski BL; AMERICAN ACADEMY OF PEDIATRICS COMMITTEE ON ADOLESCENCE. Sexual orientation and adolescents. Pediatrics. June 2004, s. 1827–32. Dostupné online. DOI 10.1542/peds.113.6.1827. PMID 15173519. (anglicky)
  7. Mary Ann Lamanna, Agnes Riedmann, Susan D Stewart. Marriages, Families, and Relationships: Making Choices in a Diverse Society. [s.l.]: Cengage Learning, 2014. Dostupné online. ISBN 1305176898. S. 82. (anglicky)
  8. Gail Wiscarz Stuart. Principles and Practice of Psychiatric Nursing. [s.l.]: Elsevier Health Sciences, 2014. Dostupné online. ISBN 032329412X. S. 502. (anglicky)
  9. McCommon B (2006). "Antipsychiatry and the Gay Rights Movement". Psychiatr Serv 57 (12): 1809. DOI:10.1176/appi.ps.57.12.1809
  10. Rissmiller DJ, Rissmiller J; Rissmiller (2006). "Letter in reply". Psychiatr Serv 57 (12): 1809–1810. DOI:10.1176/appi.ps.57.12.1809-a
  11. Ladie Terry. (1994) 'ORPHANS' SPEAK OUT. San Jose Mercury News (California) Tuesday MORNING FINAL EDITION. December 13, 1994
  12. CZYZSELSKA, Jane. No Woman No Cry: Lesbians in Jamaica. GayTimes. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-06. (anglicky)
  13. 2012 Human Rights Reports: Zimbabwe [online]. U.S. Department of State, April 19, 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
  14. 2009 Human Rights Report: Zimbabwe [online]. U.S. Department of State, April 19, 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
  15. GONDA, W. ‘Corrective Rape’ against Homosexuals on the Rise in Zimbabwe [online]. SW Radio Africa, 8 April 2010. Dostupné online. (anglicky)

Další literatura
  • STRUDWICK, Patrick. Crisis in South Africa: The shocking practice of 'corrective rape' – aimed at 'curing' lesbians. The Independent. 4 January 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 July 2014. (anglicky)
  • HUNTER-GAULT, Charlayne. Corrective Rape: Discrimination, Assault, Sexual Violence, and Murder Against South Africa's L.G.B.T. Community. [s.l.]: Agate Digital, 24 February 2015. Dostupné online. ISBN 9781572844933. (anglicky)

Související články

Obecně:

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.